//youtube.com/watch?v=c9zvdBo4wj0
Ne každá láska je naplněná. Smutek při vzpomínce na milou dívku, která vstoupila do každé buňky našeho těla , kdy naše touha být s ní každou chvíli nebyla vyslyšena, je jeden z nejvíce týrajících.I tato píseň byla napsána jako odezva vztahu, který nedošel nádherného souznění........
Láska je nejsilnějším citem, někdy v nás vyvolává touhu úžasně, vzletně žít, je-li opětována a šťastná, jindy pocity beznaděje, smutku není-li naplněna.Vždy ale proniká i do těch nejnitěrnějších buněk našeho těla a mysli......
O štěstí se musíš přičinit, musíš ho někdy velmi úporně hledat a stejně nemáš jistotu, že ho dosáhneš.Neštěstí ale si nás někdy najde a ani nevíme proč a jakými cestami nás dostihlo.
V moravské náhorní rovině leží víska, po které se mně často stýská. Zpočátku jsem to nedokázal pochopit.......To jsou slova z básně Z domoviny, kterými tak úžasně jednoduše a přitom neskutečně působivě vyjádřil svoji lásku k rodnému místu básník Vítězslav Nezval.Narodil se v Biskoupkách , vesničce na Třebíčsku, která měla jen 72 čísel.........
Život je skutečně plný paradoxů. Jedním tak dobře mnohým známým je skutečnost, že zatímco u druhých dokážeme chytře radit v jejich obtížných situacích, u sebe v podobných nevíme co máme udělat.........
Paradoxy vládnou světem. Například mladí dělají tolik, tolik chyb. Mládí samo ale není chyba! No a staří tak často si připočítají mnohé zásluhy a přitom stáří samo není zásluha.