Les-ben

Už jste se někdy setkali s někým, kdo mluvil a mluvil a mluvil , že jste měli pocit, že mluví zbytečně mnoho? Zjistili jste v takovém případě to co já? Mluvil tak mnoho, protože vlastně neměl co říci..........A pokud to byl váš přítel, jistě jste ho soukromě napomenuli. Přiznal chybu? Ano? Pak jste pro něho udělali opravdu to nejlepší možné, protože přiznáním chyby se už ocitl na poloviční cestě k nápravě. (Přítele se snažíme vždy napomínat pouze soukromě, veřejně ho ovšem neváháme pochválit, pokud si pochvalu zaslouží.)

Mnozí prý hodně znají. Ostatně proč ne, pokud například hodně čtou.Takový "učený" člověk má v sobě nezcizitelné bohatství. Zajímavé myšlenky, které jiné míjejí aniž si jich všimnou, ho navštíví a on si s nima může pohrávat. Můžeme ale s jistotou tvrdit, že je to skvělý člověk? Zamysleme se nad tím a dospějeme k závěru, že o hodnotě člověka nerozhoduje to co umí, ale co dělá........

Některým lidem docela stačí, aby měli pocit, že jsou moudří, když někomu ( a někteří i všem kolem sebe!) vynadají do hlupáků. Je zajímavé, že si v takové chvíli neuvědomují, jak velké hlouposti se dopouštějí.........Nepopírám, že jsou někteří lidé nadanější na hudbu než jiní, že jsou někteří lidé nadanější na šachy než jiní, že jsou někteří lidé nadanější na jazyky než jiní, že jsou někteří.... atd. atd.Ale......ale neznám nikoho, kdo dělá jen "chytré" věci a nikoho kdo dělá jen věci " hloupé"....... Takže pro jistotu nehodnotím člověka označením - jsi hlupák či naopak jsi chytrý, ale vždy se snažím raději to co dělá či říká brát jako hloupost nebo chytrost.

Setkali jste se s někým, kdo nikdy nemá pocit hanby, že skoro nic neví? No možná ano, ale spíše ne. Nic proti tomu, ostatně něco nevědět nemusí v nás vyvolávat nepříjemné myšlenky podobné studu. Hanbou je něco jiného! Hanbou je nechtít se nic naučit......Ostatně učit bychom se měli všichni bez ohledu na to co už umíme. Možností je neuvěřitelně mnoho.......i když kniha je přece jen kniha. (Ostatně podle Plinia není žádná kniha tak zlá, aby v něčem nemohla být k užitku.)

Láska jak žhavá hvězda do nás vniká, propaluje naše nejnitěrnější buňky, zmocňuje se nás, stáváme se chtivě její obětí. Dává štěstí i bolest, povznáší nás, trápí nás.Je nezdolná a krásná, je-li opětována........

Říká se, že láska je mocná čarodějka. Snad. Ale zcela určitě jsou někteří zlí lidé mocnější..........

Je-li láska dvou lidí upřímná a pouze mezi nimi nikdy se nepřestanou milovat ať se stane cokoli a když umřou láska zůstane navždy. (Citát z filmu.)

Některé písně jsou úžasně silným ztvárněním touhy nejsilnější a často i nejbolestivější - touhy po milém,milé................ (Zaleť sokol, bílý pták...)

PŘESTÁVKA Je krásná.Máme ji všichni rádi. Já, ty, on a oni taky. Snad ne, Franta se už rozehřál? Co dělá? Svlažuje houbou portrét prezidenta. A co Vladimír? Bere dějepis a s věrným druhem Petrem cvičí ruské revoluce. Ivo, Broňa a Laďa letí se nadýchat vonného dýmu který tak sladce voní a který je zapovězený. A co naše děvčata? Nezval miloval Hedviku a Anežku. My máme však Aničku, která má ráda jedničku, jednu jedničku, kterou kdysi dostala. Nemohou se dostat do tempa Eva a Ludmila. Umělkyně a dívenka. V přestávku se kdekdo baví. Někdo v duchu pláče. Takový se vždycky najde.

Světem vládnou protiklady.Lidé silně emotivně prožívají lásku a nenávist.K nenávisti musíme mít důvod. Skutečný, falešný nebo smyšlený.Malicherný nebo vážný. Láska důvod nemá. Láska buď je nebo není.