Les-ben

Melodie, kterou jsem mnohokrát slyšel na pohřbech. Je neobyčejně mocně se nás zmocňující a v podání orchestru Johanna Strausse André Rieua zní dokonale.......

Jen s obtížemi se my, "obyčejní smrtelníci" , dovedeme vcítit do geniálních myslí těch, kteří dokáží vytvořit něco tak úžasného jako je například tato melodie.A když ji pak slovy zdůrazňuje někdo jako je Mireille Mathieu, vzniká fantastický poslech...

Ublížit malým dětem dokáže jen zrůda.......Štěstím prozářený jejich úsměv je pro člověka největší dar.......

Vrať se do Sorenta je věčná píseň dvou bratrů.Slova napsal Giambattista De Curtis, zhudebnil Ernesto De Curtis na počátku minulého století. Píseň, v níž je obdivována krása malého městečka Sorenta ležícího v Neapolském zálivu a vyjádřena touha po milé, která se vzdalovala. Během krátké doby obletěla téměř celý svět a snad každý vynikající tenorista ji měl ve svém repertoáru. Krásně ji nazpíval poněkud upravenou i Elvis Presley a jak jinak než s velkým úspěchem. U nás ji nazpíval Karel Gott (překlad Z.Borovec). Lásko odlétlas jak chmýří, moře dělí nás svou šíří, oči mé se těžko smíří s tím, že nevidí se v tvých. Já jak trosečník tu zpívám vánkům předjarním a jívám, nic ti lásko nezazlívám, i když zůstávám tu sám. Sám však nemám nikde stání, myslím pouze na shledání, kéž se vrátíš z nenadání do Sorrenta domů k nám. Zborcený je chrám, mě zbyl jen pláč, zlá renta, vrať se do Sorrenta, zoufám tu sám. Přidávám Hálu, v jehož podání se mně líbí víc než jak píseň zazpíval Karel Gott.....

(1)Chtěla mít oči jako modrý len (2)však Francouz řekl klidně non (3)takové smí mít jen Manon. (4)Zahleděl se v ně ale víc )5)klid ztratil a potichu říkal (6)Manon jen rozmar v očích měla (7)však z Tvých se na mě dívá (8)zarputilost i něha (9)smutek i touha vzletně žít. (10)Jsou obrazem Tvých myšlenek (11)citů, zvědavosti i hněvu. (12)Bezradnosti i jistoty.. (13)Jsou v nich májové hvězdy (14)vůně šeříku a jeho krásy.

Barva jejího hlasu , jeho harmonické sladění s textem, melodií bylo u Ivety Bartošové v době, kdy byla na svém vrcholu u nás výjimečné.Textu a vlastně i melodii svým projevem dokázala až s neuvěřitelnou samozřejmostí dovést k něčemu, co nás při poslechu zcela dokázalo podmanit. A přidáme-li k tomu i její nesporný půvab nelze se divit její popularitě, která, žel v jejím případě ukázala i svoji tragickou stránku... Je obdivuhodné, že píseň, kterou si trouflo zpívat tak málo zpěváků sólově, na posluchače většinou působila zpívaná početným sborem, dokázala zazpívat Iveta Bartošová naprosto dokonale.Byla neskutečně nadanou zpěvačkou...... Při některých písní v jejím podání až mrazí........

Píseň, která je nerozlučně spjatá s jedním nejsmutnějším i obdobím života - zněla mnohokrát na našem maturitním večírku, který znamenal, že ti, kteří se do toho dne znali stále víc a víc se ocitnou na různých cestách životem , které se neprotnou........ https://youtu.be/EBDEV0OEswE

Nenaplněná láska je jak moře, na kterém nelze plout..........

Přijel k nám cirkus.Zvěst se rychle dostala mezi všechny senzací chtivé kluky a holky.Někteří už obletovali kolem tajemných baráčků na kolečkách. Jejich snaha pomoci jejich majitelům cokoli podržet, podat na první pohled upřímná se nakonec ukázala být jen vypočítavostí, když jim bylo naznačeno, že volňáska nedostanou. Příští den dostoupilo vzrušení k vrcholu. Ti, kterým se podařilo sehnat peníze na vysoké vstupné, nejistě vstupovali pod obrovskou kopuli a pak už jen čekali až spustí veselá kapela a šašek předvede své první rozpustilosti. A už je začátek.Srdce zrychlý tep a ruce se začnou chvět napětím. Otevírá se překrásné defilé klaunství a artistických výkonů. S nimi vznikají i chlapecké lásky ke krásným baletkám, které s půvabem vlastním jen ženám předváděly výkony vyvolávající častý potlesk obdivovatelů. Kdo by nezatoužil pohladit třpytivé úbory na ladných tělech! Žel jen toužení nám zbylo ještě několik dnů po odjezdu plavovlasých dívenek a pak ve víru nových každodenních klukovských starostí jsme docela zapomněli na kouzelně krásné chvíle pod plachtou vznášející se pod oblohou pokrytou zářivými hvězdami. A v té době v jiném městě někde na náměstí, na velkém placu, kluci mohli nechat oči na odvážné provazolezkyni....... Cirkus mě vždycky úžasně vzrušoval, život v něm se zdál být úžasně romantický a tajemné úsměvy účinkujících vzbuzovaly touhu být s nimi. Kdysi, bylo to ještě v Libušíně, jsem "koníčky" vyprovázel několik kilometrů. Když mě pak někdo přivedl domů, výprask mě neminul. Výprask mně nevadil, jen jsem rozumem ani ne pětiletého kluka nechápal, proč mamka křičí a táta bere řemen..........

Nádherný projev, hlas i píseň.Jiří Korn byl bezpochyby jeden z našich nejlepších zpěváků a navíc fantastický kabaretiér. Žádnou svojí písní nezklamal........