Les-ben

Pro city by neměla platit omezení, pravidla či zákazy.Jsou jejich zkázou...........A člověk bez citů má jen lidskou podobu bez přitažlivosti.Ztratíme-li je, ztratíme-li schopnost věřit, nebudeme mít budoucnost a budoucnost nebude mít ani svět.Můžeme v našich myšlenkách vnímat, že spravedlnost kulhá, ale nesmíme si připustit, že nepřijde.Přijde!Nevzdávejme se našich citů a víry ve spravedlnost.

Les.ben 17.03.2014, 08:18 Editovat Smazat V životě můžeme prožívat hodně krásného a nezapomenutelného. .... Ale v té kráse je i obrovská tíha smutku.Tíha pomíjivosti............. /Ano.Hlas, obsah i cit v tomto recitativu byly úžasně harmonicky skloubené........./ Hudba má úžasnou moc.......Může vzedmout k touze po krásném životě, může způsobit smutek, radost i chvění. Probouzí i uspává, vyvolává v nás to nejlepší co v nás je i temné myšlenky. Děti by měly mít šťastné dětství plné pocitů něhy, lásky a bezpečí............Kdo dokáže ublížit dítěti, je v mých očích lidskou zrůdou, pokud tak činí s cílem pokořit dětskou duši......... //youtube.com/watch?v=5FxbpfisxQ8

Láska nemá být konec, ale začátek bez konce.Není-li tomu tak, nemá náboj nebeské síly a její zázračnost se ztrácí.Pak její konec přivolá zlý člověk, zlá myšlenka nebo třeba jen malichernost ovládající nás ve špatné chvíli. A i když se život skládá z neskutečného počtu maličkostí, neměli bychom se poddávat malichernostem. A přesto se jimi zabýváme...... Znáte to - dva Židé tři názory a když se k nim přidá křesťan.........

PRÁZDNOTA --------- Prázdnota se valí vesmírem Věčnost se proměnila ve vteřinu Stop Než chytnu motýla Začnu lhát Proč Tě mám tolik rád Kdo ve tvých ňadrech dlí Nechci žít zoufalý Otevři hrad Poletím ke hvězdám

Jednoho dne měl lékař ve své ordinaci zvláštního pacienta. Na první pohled bylo vidět, že je neobyčejně smutný.Působil vyčerpaným dojmem.Diagnóza byla zřejmá - úplná psychická únava. Pomoci mohlo jen rozptýlení, smích a pocit štěstí.Doktor mu proto navrhl, aby navštívil představení vynikajícího klauna, Pierota, Jeana Gasparda Deburau.Nemocný mu odpověděl, že to nepůjde. Já jsem Deburau......... J.G.Deburau, což není zřejmě obecně známo, byl český rodák.Jeho otec byl Francouz, sloužící jako voják v Kolíně. Paříž svého Pierota milovala.Snad i na následky zranění zemřel 17.června 1846 a tak navěky opustil jeviště největší z Pierotů.........

Následující píseň mohou lidé přijímat s rozpaky.Její melodie je známá těm, kteří doprovázeli na poslední cestě příbuzného, známého či dokonce někoho velmi blízkého. Hraje se na katolických, evangelických, ale i občanských pohřbech.Dojímá i ty, kteří mají k náboženské víře velmi daleko.Působí na ně silným až ochromujícím dojmem ,pokud se jejímu vlivu nebrání.Možná i proto se dnes asi už v nejnovějších katolických zpěvnících neobjevuje, i když se nacházel text zásluhou překladu z anglického originálu ve slovenském Jednotném katolickém zpěvníku.O překlad se postarali Jan Postenyi, možná ale i Mikuláš Schneider Trnavský.Originální text pochází z roku 1841 z pera ženy - Sarah Flower Adams - pod názvem Nearer ,My God, to Thee. Zhudebnil Bethany von Lowell Mason. Uvítám jakákoli upřesnění či doplnění. Můžete si ji poslechnout v podání orchestru André Rieua. //youtube.com/watch?v=J90R8TVQ7q4

Obdivuji všechny, kteří dokáží vytvořit to, k čemu mohu jen vzhlížet jako k něčemu z jiného světa,ale přesto na mě působí úžasně krásným dojmem.Takovým geniem v oblasti hudby byl bezesporu i Antonín Dvořák. Mnohými obdivován před mnoha desítkami let, obdivovaný mnohými i v této době.A nejen u nás.... Rusalka....pohádkový děj. Do nejznámější árie této opery je možné se zaposlouchat i v podání nejen mladičkých sopranistek, ale i těch, které se ocitly na pódiích v mnoha zemích i takových, ke kterým náše rodná řeč promlouvá jen v harmonickém souladu s Dvořákovou hudbou. //youtube.com/watch?v=Qul0b3e631k(Beňačková Gabriela - dokonale zazpívané, dokonalá hudba v podání České filharmonie) //youtube.com/watch?v=w5Q2P1S08YU ( Obdivovatelé Patricie Janečková si asi nenechají ujít Rusalku v jejím podání, přestože Antonín Dvořák již od roku 1904 není mezi námi) //youtube.com/watch?v=FcTzvHDzDjs (Anna Netrebko, krásná "cizinka" pro kterou naše řeč nebyla překážkou) Na you.tube najdete ale naši Rusalku zpívat interpretky nejen indoevropské, ale i negroidní a mongoloidní rasy.Důkaz, že krásná hudba nezná hranice.......

Světem vládnou protiklady.Lidé silně emotivně prožívají lásku a nenávist.K nenávisti musíme mít důvod. Skutečný, falešný nebo smyšlený.Malicherný nebo vážný. Láska důvod nemá. Láska buď je nebo není.

V roce 1915 se narodila pouliční zpěvačce dcera Edith Giovanna Gassion. Životní osud k ní nebyl laskavý, ale přes mnohé útrapy a osobní neštěstí se stala světoznámou zpěvačkou, která zemřela na celkové vyčerpání organismu na Francouzské riviéře 10.října l963 ve 47 letech.Rozloučila se s ní spousta lidí, i když církev pro její způsob života jí odmítla uspořádat církevní pohřeb...... Touha po jejím zpěvu, jejím hlase ale přetrvávala.Začaly se objevovat zpěvačky toužící ji následovat.Dvě z nich měly naději, ale jen jedna se dokázala prosadit.Mireille Mathieu.Pro ty, kteří si rádi poslechnou L´Hymne a lˇamour v jejím podání předkládám dvě ukázky. Jednu, kdy už byla šansoniérkou na výsluní a nádhernou ženou (prosím, zaposlouchejte se do jejího úžasného pařížského "chrčivého" rrrrr....), druhou, kdy byla vycházející hvězdičkou. //youtube.com/watch?v=JCixV4btzTc //youtube.com/watch?v=Hbmt9RWDg_0 Ve druhé nahrávce jí bylo dvacet let a působila velmi skromným dojmem. Dost podobným tomu, kterým působila mladá Edith Piaf (Piaf je umělecké jméno, které se vžilo, protože ji trvale ten, kdo ji angažoval z ulice do svého baru nazýval piaf - vrabčák). Mireille Mathieu se blíží sedmdesátce, stále vystupuje s velkým úspěchem.

Setkali jste se s někým, kdo nikdy nemá pocit hanby, že skoro nic neví? No možná ano, ale spíše ne. Nic proti tomu, ostatně něco nevědět nemusí v nás vyvolávat nepříjemné myšlenky podobné studu. Hanbou je něco jiného! Hanbou je nechtít se nic naučit......Ostatně učit bychom se měli všichni bez ohledu na to co už umíme. Možností je neuvěřitelně mnoho.......i když kniha je přece jen kniha. (Ostatně podle Plinia není žádná kniha tak zlá, aby v něčem nemohla být k užitku.)