Pikaso3

Vše, co jsem kdy chtěl Vše, co jsem kdy potřeboval Je zde... v mém náručí...

Můj maličký andělíčku. Jsi tu! Jsme chvíli sami. Ty se mě dotýkáš svou něžnou dlaní. Náš pohled očí jednotně říká: "První láska jak nádherná!" Dychtivé rty se letmo setkají, pocity naplno říci se nedají. I za tu kapičku štěstí živote dík, i tobě můj maličký andělíčku.

Provokovala svého zhýralého bratrance Wilibalda s kterým neustále cloumal chtíč Tak se muselo stát co se stalo ... měla ho tam, ač nechtěla a ani si čuňák nesundal brnění Já ji varoval ale přesto se z dívčího traumatu zrodila katastrofa o které se dochovaly nepřesné zprávy.. A tak se to do dneška učíme v dějepise blbě A proto už..Johanko z Arku nechoď do parku čeká tam na tebe utrpení Johanko z Arku nechoď do parku číhá tam blbec v brnění...plechovym!...Johanko z Arku /Balada/

Tak dlouho tě miluji, budu milovat a držet, vypadáš tak překrásně v bílé, a od teď až do konce mého dechu, tenhle den uchovám v lásce, ty vypadáš tak překrásně v bílé, dnes v noci...jsi vše v co věřím, /taky jsme byli zamilovaní/

Řekni že mě miluješ... prosím řekni to ... tak řekni, že mě miluješ!

Má lásko, kde jsi? Tak hrozně se mi stýská. Tolik mi ještě nikdy nikdo nechyběl. Má lásko, kde jsi? Zoufám si tu tak sama. Ještě jsem po nikom tolik netoužila, že to až bolí... Ten úsměv, co do mých snů se vloudil a nikdy nezmizí už ze vzpomínek… Žiju jen Tebou, myslím jen na Tebe, jsi moje láska, krásná, milá … Je hrozivé se zamilovat na dálku./Malá poezie /

Hej, sexy kluku, osvoboď mě, nebuď tak plachý, hrej si se mnou, můj zlý kluku, copak nevidíš ty patříš vedle mě. Nebuď tak plachý, hrej si se mnou, můj zlý kluku, copak nevidíš ty jsi pro mě jediný.... Dělá mi to dobře vynese mě nahoru, srazí mě dolů sladké hraní, pohybuje se mnou jako blázen…

Ty jsi ta jediná, na kterou jsem čekal na kterou jsem dlouho čekal Topili jsem se v polibcích byli to krásné chvíle…mladí, zamilováni… Tvá láska si našla cestu k mému srdci Přiměla jsi mě snít. Dala jsi mně ten pocit po kterém jsem toužil Ty jsi ta jediná, na kterou jsem čekal tak dlouho…/Poezie/

Poslouchej, přemýšlej o své budoucnosti, nemarni čas. Protože život je krátký... Srdce mi vždycky rychle tluče, když vezmeš mě do náruče, když propleteš své prsty s mými, touhou se vzedmou naše stíny. Líbáš mě na krk a pak celou, rozkoší vláčně zkamenělou. Prohmatám celé tvoje tělo, Pospěš! Vystřelíme na měsíc! Budeš se svíjet v nikdy nekončící extázi. Nám přece ke štěstí vůbec nic neschází!