Pikaso3

Roním slzy, protože mi chybíš Ale stále se ještě mohu smát Děvče, myslím na tebe každý den Byly doby, kdy jsem si nebyl jistý Ale ty jsi uklidnila mou mysl Není pochyb Že jsi teď v mém srdci Posadil jsem se na schody Protože chci být raději sám Jestli tě nemůžu mít hned teď Budu čekat, drahá, protože jsi teď hluboko v mém srdci…/Malá poezie/

Chci tě, nemluv o tom, dokud neusneme. Možná potom, až ve spánku, z řetězů utržené, naše sny se setkají někde blízko sebe. Chci tě,řekni,až budeme sami, tam, kam nás snění zanese. Hluboko v noci, zůstaneme tiší a sobě navěky odevzdaní Jsi svůdná. Umíš mě očima spoutat jako vězně. Rty jako z malin, jimiž přelíbezně vyslovíš každou hlásku, svedeš mě hravě. Jsi nádherná lásko moje, jsi nádherná má bohyně /večerní poezie/

Jsme vzdálení, přesto jsme si blízcí… toužíme po teple lidských dlaní. Snad je to prokletí, proč cítím tě všude?

O čem mé srdce sní? O vřelé touze, lásce a milování. O tvých laskavých a něžných dlaních. O tobě milý a tvých pohlazeních… Vášní tvou už se zmítám celá, však dobře víš, jak se to dělá. Chybíš mi tu, víš. Bez tebe neusnu, miláčku můj chci tě tu mít, protože už bez tebe tu nechci žít. Posílám Ti polibky na dobrou noc. Miluji tě…/krásná poezie/

Přede mnou leží tvých dopisů pár a já váhám si je přečíst o čem asi jsou je to zklamání nebo láska vážně nevím všichni už to vědí jen poslední jsem já ale takový svět bývá roztrhaný a popraskaný když na nás dva se dívá… V čem je lepší než já to mi nemůžeš říct v čem je lepší než já… Stýská se mi - Krápník

Chtěl jsem mít to, co chlapi mívaj Za sebe, když zpátky se dívaj A když můžou říct, dobře jsem žil A tak - chtěl jsem jednou mít Krásnej bílej dům S krásnou dívkou žít A s ní spoustu dětí mít. Čas však mi jak tu pěnu z píva, Mládí vzal a teď už mi zbývá, Dál světem se hnát. Krásnej dům už mám, zůstal jsem v něm však sám, /Příběhy života/

Co nám dává přežít těžké dny a zimu třeskutou přátelství na čtvrtou. Nám čas přál, známe své lásky - stálice ten kdo to vzdal, jen pár dnů může trápit se v čem je síla najít stejnou řeč...To je to co nas tam uvnitř stále bude hřát... Přátelství...

Ne, já se nechci zamilovat Nikdo mě nemohl zachránit, jen ty. Podivné jak touhy z nás dělají pošetilé milence Nikdy jsem nesnil o tom že bych potkal někoho jako jsi ty. A nikdy se mi nezdálo,že bych mohl ztratit někoho jako jsi ty. Ne, já se nechci zamilovat (Tato láska ti jen zlomí srdce) A já se nechci zamilovat do Tebe Co to deláš za podlou věc, Nechat mě snít o tobě Ty jsi to nikdy necítila takhle Co to děláš za podlou věc Nechat mě snít o tobě Ne, já se nikdy nechci zamilovat Tato láska ti jen zlomí srdce Nikdo nikoho nemiluje.

Svíčka dohořívá, poslední plamínek, už jen prťavej kousek a knot dosane celej do svých planoucích, nehynoucích spárů...Dohořívá a nikdo neví co bude dál...nadějě přesto poslední umírá...vzpomínka na kamarády co už nesou s náma...

Hledám důvěru a nacházím ji v tobě lásko. Každý den přináší něco nového. Víš na ničem jiném nezáleží, Život je náš, žijeme ho naplno…