Ledová královna… Nebe hltá výkřiky duše tvý. Tiché tóny jen srdce tlukoucí. Do prázdna bolest kouše. Tvá Křídla královno, odnáší vítr. Hlubiny vnitřního bytí, kde je tvůj svět královno. Tvůj svět kde jen sny žijí? Za úplňku noci mrazivých bez mraků, hledáš sobě podobné. Čekajíc na čas zázraků…Ptám se kde jsi má paní…Jsem sen, co miluje vše živé a s láskou objímá tuto Zemi
Víš, Ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí Ti jen pouhá věta,
víš, stačí Ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že Tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že Tě mám rád./Tak málo v životě potřebujem, jenom,aby nás měl někdo rád.../
Věřím, že všechno bude jako dřív. Budu se o tebe starat, i když budu daleko od tebe Neříkej že to je příliš pozdě Bez tebe nemám klid I když se mnou nebudeš Budu tě milovat… Jednoho dne te opět uvidím ...
O nocích se mi zdá, o tobě jediné mé lásce, která mi vložila, do života, síly čerstvé, když už jsem nevěřil…. však srdce, mi k ní vzplálo, rozžhaveně rudé, jak když kovář ková… teď nyní, zas počítám dny, pomalu mi utíkají, kdy se zase, opět uvidíme… / poezie pro příjemnou chvíli /