Pikaso3

O čem mé srdce sní? O vřelé touze, lásce a milování. O tvých laskavých a něžných dlaních. O tobě milý a tvých pohlazeních… Vášní tvou už se zmítám celá, však dobře víš, jak se to dělá. Chybíš mi tu, víš. Bez tebe neusnu, miláčku můj chci tě tu mít, protože už bez tebe tu nechci žít. Posílám Ti polibky na dobrou noc. Miluji tě…/krásná poezie/, Přeji krásný večer, H

Vzájemná objetí, mé nitro mne sepjalo s tebou láskou … Tvé vroucí rty přemohly mou duši, znám otevřít se víc, než to sama tuším. A v citech nejhlubších, ty obrovské vlny ke mně přirážejí, naše těla se toužebně chvěji... Šíp nejvroucnější lásky tvé, toť zásah byt vskutku přímý, když něha nám tančí na dlaních, umírat vášní snad není hřích …

Spaluje mě touha, vzpomínky se vrací, Díky tobě vím, co je to doopravdy láska. Vždyť život je nejen smutný ale i krásný… Láska nás chrání, a ty mi moc scházíš. Teď vím, že nic netrvá věčně, snad jen země a obloha. Štěstí se koupit nedá. Štěstí nám proklouzne mezi prsty, unikne a zmizí … ani za všechny peníze si za ně nekoupíš, nekoupíš lásku...

Já ve své touze ucítil, ucítil proud tvé něhy, co objala mne v tom snu, tak moc toužím po tvé blízkosti, jen tak si tě celou vykoupat a odnést v osušce v náručí. a chce se mi milovat tě, tak jak v tom snu. A já pořád o Tobě sním, i když tu zítra nebudeš si dívka mých snů, moc chci, aby to bylo moc hezké napořád. Láska je mi víc,je mi vším Hoří už mé celé tělo, tě chce, už tě milovati .../poezie/.

Lásko, jediná, lásko každý ráno, když si vzpomenu , jak měl jsem tě rád...

Myslím na tebe, Jsi má podzimní láska, dny se krátí a blíží se době temna… Ale brzy bude ráno a mé vzpomínky budou při tobě…ano prožili jsme různé časy. Prožili jsme si peklo, ale i krásné časy, procházek a lásek…byla jsi a jsi moje nebe. Ted, když tu už nejsi, vzpomínka na ty naše časy mne pořád hřeje a vím, že už tě nikdy nepotkám, že už se nebudu procházet osvětlenou ulicí…a držet tě za ruku a koukat do tvých rozzářených očí. Venku se stmívá a já vím už, nebude žádná, a že mi zbyla jenom tato malá vzpomínka…/Poezie vzpomínek/

Pohádka, bylo nebylo

Utíká rychle divnej čas a nás už dělí smutná hráz, co to má společnýho s láskou ... I když mi vítr roznese, tvý hebký vlasy po lese, mám tě už spojenýho s láskou ... Ráno nás slunce políbí, a svoje ústa, nesliby, ti dám. Až za kraj světa můžeš jít, budu mít pořád pro co žít, srdce se trápí mojí láskou ... Jsem perla v moři ztracená, tu tichou píseň bez jména ti dám./láska věrná/