Pikaso3

Žvot je radost život je neštěstí někomu se daří jinému se nepoštěstí je z toho smutno je z toho veselo o tom coby kdyby výčitek přibylo jsou to rány kruté co osud rozdává ...v očích ti zůstal smutek, žádná jiskra, žádná zář nevěřila jsem, když mi to říkali už se s ním nikdy nepotkáš.Odrazy které minuly náš život zůstanou s námi napořád...zbývá jen tiše se dívat a být rád...

Míříš na trh ve Scarborough? Petržel, šalvěj, rozmarýn a tymián Připomeň mne té jedné, která tam žije Kdysi byla mou skutečnou láskou Řekni jí, ať mi uplete bavlněnou košili, Petržel, šalvěj, rozmarýn a tymián Bez jakéhokoli švu nebo výšivky Poté se stane mou skutečnou láskou Řekni jí, ať mi nalezne pozemek Petržel, šalvěj, rozmarýn a tymián Mezi mořskou vodou a mořskými prameny Poté se stane mou skutečnou láskou

Tvé vlasy voní větrem,a vůni. Dlaní vzduch nabíráš ke svým rtům, A všude barvy lásky radosti a touhy. Je tu jaro a hřeje nás touha, usměješ se… cítíš jen tlukot svého srdce…. Tolik krás náš život má, Ochutnávej, poznávej a toužebně si užívej Ano hřejí nás barvy lásky radosti a touhy…ano žijeme jenom jednou./Jarní poezie/

Na stéblech citů tančíš a já, jak stín jsem blíž.. A každá buňka kůže, touží Tvé tělo vpít.. Jsi něhou za soumraku a jiskrou mému zraku.. Jsi chvíle, která nebolí. Jsi láska,/Poezie/

Vzpomeň si na mě, budu pořád tady, Vzpomeň si na mě, když končí tvoje sny. Pamatuj, nikdy tě neopustím, jestli tu budeš...

Je tam brána zdobená, cestu otevírá, Zahradu zelenou, všechno připomíná. Jako dým závojů, mlhou opředených, Vstupuješ do ticha, cestou vyvolených. Je to březový háj, je to borový les. Je to anglický park, je to hluboký vřes. Je to samota dnů, kde jsi pomalu zrál. V zahradě zelený, kde sis za dětství hrál. Kolik chceš, tolik máš očí otevřených. Tam venku za branou, leží studený sníh. Zpočátku uslyšíš, vítr a pak ptačí hlas.../Zahrada ticha/.Tam najdeš svůj klid...