Pikaso3

Na stéblech citů tančíš a já, jak stín jsem blíž.. A každá buňka kůže, touží Tvé tělo vpít.. Jsi něhou za soumraku a jiskrou mému zraku.. Jsi chvíle, která nebolí. Jsi láska,/Poezie/

Vzpomeň si na mě, budu pořád tady, Vzpomeň si na mě, když končí tvoje sny. Pamatuj, nikdy tě neopustím, jestli tu budeš...

Je tam brána zdobená, cestu otevírá, Zahradu zelenou, všechno připomíná. Jako dým závojů, mlhou opředených, Vstupuješ do ticha, cestou vyvolených. Je to březový háj, je to borový les. Je to anglický park, je to hluboký vřes. Je to samota dnů, kde jsi pomalu zrál. V zahradě zelený, kde sis za dětství hrál. Kolik chceš, tolik máš očí otevřených. Tam venku za branou, leží studený sníh. Zpočátku uslyšíš, vítr a pak ptačí hlas.../Zahrada ticha/.Tam najdeš svůj klid...

Chtěl bych být tím: kdo dokáže tě rozesmát kdo podrží tě v nejhorším kdo splní ti co budeš si přát Kdo tě nikdy nezradí kdo bude tu pro tebe kdo se vším ti poradí a vydá všechno ze sebe. Tím, kdo tě nezraní kdo srdce své ti dá kdo před zlem tě ochrání kdo rád za pravdu ti dá. Chtěl bych být tím kdo uloží tě spát kdo bude jenom tvým kdo bude u srdce tě hřát. Chci také býti ten kdo může za ruku tě vzít a zajít s tebou ven vždy když se ti bude chtít.../Poezie/

Cítím se šťastný, Všechen ten čas, co jsme strávili, nejde zapomenout, chci to znovu cítit. Všechnu lásku, kterou jsme tehdy cítili všechny naše sny jsou lidské beru si je rukama, protože, co je život bez snu, který nás drží? Vezmi mě za ruku a nikdy mě nenechej odejít. Ano, víš, že je to pravda Prostě na tebe nemůžu přestat myslet. Myslím na tebe …Nemůžu na tebe přestat myslet, nemůžu...protože jsi moje láska a pořád tě miluji ...