Ledová královna… Nebe hltá výkřiky duše tvý. Tiché tóny jen srdce tlukoucí. Do prázdna bolest kouše. Tvá Křídla královno, odnáší vítr. Hlubiny vnitřního bytí, kde je tvůj svět královno. Tvůj svět kde jen sny žijí? Za úplňku noci mrazivých bez mraků, hledáš sobě podobné. Čekajíc na čas zázraků…Ptám se kde jsi má paní…Jsem sen, co miluje vše živé a s láskou objímá tuto Zemi
Miluji, když Tě mohu ve své náruči obejmout
a pocit Tvého bezpečí Ti tak nabídnout.
Miluji ty chvilky strávené po Tvém boku,
potom jsem jen Tvůj a to bez nároku...
Miluji naše něžné a jemné doteky,
když spolu jsme zachumláni do deky.
Obracím se k Tobě lásko. Obracím se k Tobě. Protože jsi jen jediný. Kdo mě může obrátit, když jsem vzůru nohama. Obracím se k Tobě. Když je mé nitro zachváceno úzkostí. Máš dotek, který mě uklidní. Povznášíš mého ducha. Rozpouštíš led. Když potřebuji inspiraci, když potřebuji radu. Obracím se k Tobě. Jako se květina natáčí ke slunci. Obracím se k Tobě. Protože jsi jen jediný.../nedelní poezie/
Víš, Ty jsi z jinýho světa,
víš, stačí Ti jen pouhá věta,
víš, stačí Ti místo drahejch dárků.
Víš, to je fakt zajímavý,
víš, že Tě to se mnou baví,
víš, snad je to tím, že Tě mám rád./Tak málo v životě potřebujem, jenom,aby nás měl někdo rád.../
Věřím, že všechno bude jako dřív. Budu se o tebe starat, i když budu daleko od tebe Neříkej že to je příliš pozdě Bez tebe nemám klid I když se mnou nebudeš Budu tě milovat… Jednoho dne te opět uvidím ...