Pikaso4

...dívám se jak krásná je obloha slyšíš ozvěny mého hlasu? Teď prosím, smiluj se, můj milý andílku, schovej svá křídla, odlož bílou košilku, buď pro mne na chvíli jen prostou ženou slabou a nádhernou, roztouženou. Začala jsem plakat, myslela jsem na tebe jsem na kolenou, slyšíš mé utrpení, je tam někdo? Mám pocit, že ztrácím sama sebe, teď prosím, smiluj se, můj milý andílku /poezie/

Jsem vybledlá a ztracená... Trochu, někdy, však víš. Chci se tě dotýkat, hrát si s pramínky tvých vlasů, Chci si tě hladit, laskat záhyby tvého těla. Chci v tobě číst všechny tvé touhy a vášně a nechat lásku kvíst, vždyť miluju tě vážně. Byl tvým stínem a světlem, co by svítilo na naši cestu......jsi pro mě láska, blízkost a touha...

Studené listy, ale kde je moje láska? Hledám vysoko, hledám nízko když je noc Ví, že krvácíme stejně? Nechci plakat, ale takhle mě to zlomí Utekla? Utekla? Nevím Pokud utekla, Pokud utekla, vrať se domů Prostě se vrať domů Utekla jsi? Utekla jsi? Nepotřebuju to vědět Pokud jsi utekla, Pokud jsi utekla, vrať se domů Jen se vrať domů

Lásko mého života Ty jsi mě zranila Zlomila jsi mi srdce A teď mě opouštíš Lásko mého života Copak nevidíš Vem to zpět, vezmi to zpět Neber mi to Protože nevíš Co to pro mě znamená ...večerní /poezie/

Lásko moje vrať se mi, každý večer usínám se slzami v očích a s nesplněným přáním. Proč neustále kudy chodím na tebe stále myslím a cestičky, které vedly i nás dva, mi tě pořád připomínají každičké místo, které den, co den vidím den, co den pláču a to jen pro tebe. Já zapomela vždyť pro tebe, co bylo je už pouho pouhá minulost. Proč najednou se přetvařuju. Přoč, když někdo se mě zeptá jak mi je, tak i se slzami říkám mám se fajn, i když dobře vím, že tomu tak není. Občas mám chuť něco rozbít. Nedokážu se z toho vyplakat, už mi nestačí ani hlasivky, abych se vykřičela. Nepomáhá ani to, že se každýmu vyzpovídám. MILUJU TĚ. Co je na tom tak složitého pochopit, že tě jedna moc zoufale zamilovaná holka má natolik ráda, že by ti snesla modré z nebe. Proč, když si věděl, že mi ublížíš tak si to udělal? Já bych byla schopná odpustit všechno. Však už celý svůj život odpouštím. Stačilo by jedno slovo a změnil by si všechno. Chtěla jsem jen jednou být s tebou štastná. Neubránim se prostě slzám kdekoliv a kdykoliv. Stačí si jen vzpomenout, že nejsi můj.../Poezie života/

Bolí mě svět. Víčka, když přivřu oči. Bolí mě trpět. Nenech mě zahynout na touhu, která sílí - přim každém Tvém polibku. Jsem vyschlá, nemohu se hnout, v hrudi mám roj vílí. Proč si mně nevšímáš odstrkuješ mně, když se přiblížím. Prý ve snech mě proklínáš, ach, něco zlého tuším. Proč jen jsi takový? Baví Tě mi ubližovat? pamatuj si mé jméno, Cítím k tobě stále lásku /Poezie/

Jsem tady pro tebe … Vzpomínky prolétly mi hlavou Pořád byla jsi to ty. I když s hlavou v oblacích, i když s myšlenkama v jiném světě nám tolik vzdáleném, pořád jsi tu byla. Pořád ses smála, mé srdce je tvoje má láska je s tebou. Patřím ti lásko. Teď už to vím, jak je na dně Pořád si promítán ten poslední večer Jsi krásná a něžná já srdce ti dal Osud ta svine nám všechno vzal Snad stát se to mělo my budeme jiní A vedle sebe budem jednou stát ve svatební síní Jen prosím věř mi teď a věř pořád Jsem tady pro tebe …/Krásná poezie/