Pikaso4

Stačí, když se vrátíš zpátky Hledám trochu času být sám Půjdu se na to místo ještě jednou podívat Stejně jako tisíc nocí předtím To je to místo, kam patřím Skutečně tě láskou rozzářím Tvůj hlas mi stále zní v uších I když tvé stopy zmizí…

Zapadá slunce, a s ním i další kousek mé naděje. Je večer tma probouzí mé pocity, zapálím si svíčky a myslím na tebe… Plápolám, jak ten oheň bez naděje, ale stále s vírou. že bude líp.... Pak už se jen modlím, doufám a sním… o životě, o tobě. Usínám a mám v srdci malý smutek,ale i naději. Bez tebe nemám, nemám v srdci klid /večerní poezie/

Lásko… Budeš si pamatovat všechno to co nás potkalo? Hořely jsme jako uhlíky, zamilovávaly a tulili se něžně, toužily po dnech bez ústupků bylo to už dávno… Tak pokud máš ještě tu šanci, chop se jí, protože tu dlouho nebude. Všechno, co jsem vždycky chtěla, jsi byla ty Pojďme pozvednout sklenici nebo dvě Ztratilo se tvá láska úplně? a pokud máš tu šanci, chop se jí, protože tu jiná nebude. Pojďme pozvednout sklenici nebo dvě Na všechno, co jsme prožili … /malá poezie/

Já ve své touze ucítil, ucítil proud tvé něhy, co objala mne v tom snu, tak moc toužím po tvé blízkosti, jen tak si tě celou vykoupat a odnést v osušce v náručí. a chce se mi milovat tě, tak jak v tom snu. A já pořád o Tobě sním, i když tu zítra nebudeš si dívka mých snů, moc chci, aby to bylo moc hezké napořád. Láska je mi víc,je mi vším Hoří už mé celé tělo, tě chce, už tě milovati .../poezie/

Víš, někdy člověk řekne tolik zbytečných slov a nakonec toho strašně lituje. Víš, stýská se mi, stýská, po nás dvou se mi stýská, slýchám šťastný smích, když za ruce jdou, ne, já jim nezávidím, jen chtěl bych ti říct, stýská se mi… Já chtěl bych jen žít z tvých polibků, svou láskou tě hřát, být princem tvých snů, já chtěl bych jen žít, jsem dost naivní, z tvých polibků tak jako dřív… /poezie/

O nocích se mi zdá, o té mé jediné lásce, která mi vložila, do života, síly čerstvé, když už jsem nevěřil…. však srdce, mi k ní vzplálo, rozžhaveně rudé, jak když kovář ková… teď nyní, zas počítám dny, pomalu mi utíkají, kdy se zase, opět uvidíme… / poezie pro příjemnou chvíli /

Prázdná ulice, prázdný dům. Jsem sám, pokoje se zmenšují. Divím se, kde jsou ty dny, které jsme prožili, písničky, které jsme spolu zpívali. A všechna má láska, já vytrvám v ní navždy… Dosáhnu lásky, která se zdá být tak daleko. Tak říkám malou modlitbu A doufám, že mé sny mě vezmou tam, Kde nebe je modré, abych Tě viděl ještě jednou… má lásko. Držet Tě v náruči, Slibovat Ti mou lásku, říkat Ti ze srdce, že jsi všechno na co myslím a co mám…Má lásko... /poezie/

Chci tě, nemluv o tom, dokud neusneme. Možná potom, až ve spánku, z řetězů utržené, naše sny se setkají někde blízko sebe. Chci tě,řekni,až budeme sami, tam, kam nás snění zanese. Hluboko v noci, zůstaneme tiší a sobě navěky odevzdaní Jsi svůdná. Umíš mě očima spoutat jako vězně. Rty jako z malin, jimiž přelíbezně vyslovíš každou hlásku, svedeš mě hravě. Jsi nádherná lásko moje, jsi nádherná má bohyně /romantická poezie/

Prober mě k životu, nauč mě opět dýchat, nechci si na mokrou tvář a na špatné chvíle zvykat. Najdi si mě, veď mě, drž mě, protože potřebuji oporu, potřebuji tebe jako andělskou podporu. Když tu nikdo pro mě není, jsem tu sama pro sebe, protože všichni kolem mě jsou uvnitř špatní a jsou jako zatažené nebe. Nemají city, jsou to chodící monstra plné nenávisti, copak jsou všichni tak plní zlosti? Buď tu se mnou aspoň ty, ty mi dáváš naději, že svět je lepší, protože když jsem s tebou, je všechno hezčí.

Roním slzy, protože mi chybíš Ale stále se ještě mohu smát Děvče, myslím na tebe každý den Byly doby, kdy jsem si nebyl jistý Ale ty jsi uklidnila mou mysl Není pochyb Že jsi teď v mém srdci Posadil jsem se na schody Protože chci být raději sám Jestli tě nemůžu mít hned teď Budu čekat, drahá, protože jsi teď hluboko v mém srdci… /Poezie/