Pikaso4

Pomalu tě uložím, miluju tě, sbohem Než mě necháš odejít, ještě jednou Svlíkni se, dělej, že je všechno v pořádku Troška bolesti navíc už tě dnes v noci nezabije... Není to tvá vina, že jsem všechno zničila. A není to tvá vina, že nemůžu být tím, co potřebuješ /Překlad/

Mám jemnou pleť. V mé bublinkové koupeli šplouchám kolem, směju se tomu Moje zlatá rybka mé pěnové koupeli zabalím jí. Říká si vše je radost Cílové postele (ach, ano) Udělám si seznam věcí Nemám problém Jsem líná Žádné nepohodlí Jsem líná Ve vodě se koupu To je důležité V klidu si užívám.../poezie radosti a mládí/

Možná stačilo tak málo Sečíst 3 a 3 je 6 Ale jen z jedné trojky se šestka těžko spočítá. Je to zvláštní, svět dvě ruce má. Jednu dobrou, co pohlazení zná A ta druhá, je zlá A velikou moc má Nikdo ji nemá rád, nikdo ji nehledá... Je to zvláštní, svět dvě ruce má...

Láska bolí Občas láska bolí Ale je to jediná věc, Kterou znám… Láská léčí Láska dokáže spravit zlomenou duši A je to taky ta jediná věc Kterou znám ... Přísahám, že se to zlepší A jestli mi ublížíš To nevadí, zlatíčko, krvácí jen slova Mezi těmi stránkami mne držíš A já Tě nikdy nenechám jít Až budu pryč Budu vzpomínat, jak si mne políbila Pod lampou Na šesté ulici Naslouchajíc tvému šepotání po telefonu Počkej, až se vrátím domů. Počkej já se vrátím domů...

Ó mé sladké utrpení Proč se s tím prát aniž bys začal Jsem jen nedůležitá Bez něj jsem trochu ztracená Toulám se sama metrem Jeden poslední tanec Abych zapomněla na svou obrovskou bolest Chci uprchnout Aby vše začalo znova Ó mé sladké utrpení Pouze naděje, Na této cestě, kde nejsi Marně se plahočím, bez tebe je můj život jen okrasa, která září, bezvýznamná. V tomto sladkém utrpení, Jemuž jsem zaplatila všechny viny Poslouchej, jak velké je moje srdce. Posloucháš mne, poslouchá mne vůbec někdo?

Zamilovala jsem se jen do něj, jen do něj Vdejte mě, maminko Vdejte mě za něj! Když se na mě podívá Já až omdlívám, omdlívám, omdlívám Čekala jsem ho - ani povědět nedovedu ani povědět nedovedu! jak málo ke štěstí

Tak se mi zdá, že znovu k nám vrátil den. Kdy k tobě lásko, vzhlížím jak obrázku jen Kdy se mi stejská sotva dveře zaklepnou a něha tvýho srdce dává mi zas plout Má lásko Hledám tě na všech cestách kudy musím jít Když nepotkám tak před váš dům se vracím žít. Na rohu zahlédla jsem oči tvé jak jdou , zas budem chvíli šťastní lásce pod rukou Mám ráda… Ráda mám když sedím blízko tebe, ty se ptáš, co zítra a já vím, že objímání dáš . A rukou neposednou hladíš to co chceš má lásko Mám ráda… Být chvíli štastní...

Víš, ruce se chvějou a nevědí, kam, toužím se dotknout, říct: opravdu mám, až strach mám, jak toužím, abys’ mě chtěl, a bojím se chvíle, kdy říct bys mi měl. Jen otevři oči, kdo neměl by rád, když zaklepe láska, hladová u dveří zůstane stát, vždyť nad něhu není, je něco víc, nežli cit, tak poslouchej, jak krásně zní to, když řeknu: mám te rád ... Lásku, nenech ji stát