Pikaso4

Prosycen osudem, bolestí, láskou... Pln slunce světla, a na čele s vráskou. Hledám, nenacházím - ne, to není lítost, touha najít bytost, která bude znamenat pro mne vše a možná víc … Tu poslední tam ve vzpomínkách navždy nechám, žádnou jinou lásku už víc nehledám. /sobotní poezie/

Láska je nádherný cit a velký dar a já díky Tobě znovu to prožívám. Chci si s Tebou povídat, dívat se Ti do očí, chci se k Tobě tulit a držet Tě v náručí. Potřebuji Tvou lásku, protože dnes už vím, že jsi láskou mého života /poezie/

Přišla jsi ke mně jako úsvit nocí Tak zářící jako slunce Ven z mých snů a do mého života Ty jsi ta jedna, ty jsi ta jedna Řekl jsem, miluji Tě Ale tohle je víc než láska, kterou cítím uvnitř Řekl jsem miluji Tě....Ale já lhal…/překlad/

Proč nás osud stále spojuje a dálka rozděluje? Já už to vím, jestli to i ty víš, tak mi prosím napiš. Přeci víš, kdo jsem. Jsem Tvá a Ty můj… Spoustu věcí Ti nemůžu už říct, třeba že miluji Tě ještě víc než dřív, Jsi moje všechno, co mám Přesto se Ti to říct do očí stydím. Jsi moje všechno lásko, přesto se Ti to říct do očí stydím. Teď však už usínám a nechám si zdát. Jak moc mě miluješ, jak tě mám rád./večerní poezie/

Sladká extáze - lásko ty a já, Sni se mnou Dvě osoby, jedna duše, jeden polibek, jedna noc, dvě slůvka: Miluji tě! Dvě osoby, jedna duše, jedna zpráva, jeden hovor, dvě slůvka: Chybíš mi! Dvě osoby, jedna duše, jedna hádka, jedno nedorozumění, dvě slůvka: Nenávidím tě! Dvě osoby, jedna duše, jedno loučení, jedno rozhodnutí, dvě slůvka: Je konec! Dvě osoby, dvě duše, jeden monolog, jedna vzpomínka, dvě slůvka: Nikdy nezapomenu./Dvě slůvka poezie/

Lásko,já si přál, abychom se mohli vrátit tam, kde jsme začali, Lásko, ztracená lásko, jsi tak chladná, máš chladné srdce, oheň v tvých očích mě připraví o mysl, jak je možné, že jsi tak slepá. Honím se za stínem, který byl ztracen v minulosti jako voják štěstěny, jehož život nemohl trvat, padající slzy z lásky, která nebyla marná Čas nevypráví žádné lži, zda by se mohla k nám naše láska znovu vrátit. Lásko, já si přál, abychom se mohli vrátit tam, kde jsme začali, Lásko, má, jsi tak chladná, máš chladné srdce, oheň v tvých očích mě připraví o mysl, jak je možné, že jsi tak slepá. copak nevidíš, že jsem tě miloval od samého začátku Nenechávej mě samotného se zlomeným srdcem copak nevidíš, že tě miluji od samého začátku. /poezie/

A já si přál, abychom se mohli vrátit tam, kde jsme začali, Lásko, ztracená lásko, jsi tak chladná, máš chladné srdce, oheň v tvých očích mě připraví o mysl, jak je možné, že jsi tak slepá Nenechávej mě samotného se zlomeným srdcem copak nevidíš, že jsem tě miloval od samého začátku Nenechávej mě samotného se zlomeným srdcem lásko...