Láska, jakou je naše láska, se těžko hledá
Jak jsme si ji mohli nechat proklouznout skrz prsty?
Zašli jsme příliš daleko, nemůžeme to všechno nechat být
Jak to všechno můžeme takto ukončit?
Až příjde zítřek, budeme litovat
Všeho, co jsme dnes říkali..
Jak jen ode mě můžeš odejít,
když jediné, co můžu dělat, je sledovat jak odcházíš,
protože jsme sdíleli smích
i bolest, dokonce jsme sdíleli i slzy,
Ty jsi jediná, která mě doopravdy znala.
Přeju si, abych Tě přiměl ohlédnout se,
Ohlédnout se, abys mě viděla plakat,
Je toho tolik, co Ti potřebuju říct.
Tolik důvodů proč.
Jsi jediná, která mě doopravdy znala /večerní rozjímání/
Jsi světlem, Jsi nocí,
Jsi barvou mé krve,
Jsi lékem, Jsi bolestí,
Jsi ten jediný, kterého se chci dotýkat
Nikdy by mne nenapadlo, že pro mne budeš
Tolik znamenat…
Jen z tebe mé srdce, hoří tak moc
Hoří
Dovolím Ti, udat tempo,
protože mne už to nemyslí,
motá se mi hlava,
mlží se mi před očima
Tak mne miluj, jak to umíš jen ty,
Mi-Mi-Miluj mne, jak to umíš jen ty
Miluj mne, jak to umíš jen ty
Dotýkej se mne, jak to umíš jen ty
Jo-Dotýkej se mne, jak to umíš jen ty
Tak na co ještě čekáš?
Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy,
copak si my dva víc můžeme přát,
dál nám zní menuet a tím míň nás baví
na tichou poštu si hrát.
Do vlasů bláznivej kluk ti bodláky dával,
za tuhle kytku pak všechno chtěl mít,
svatební menuet ti na stýblo hrával:
my dva se musíme vzít.../vzpomínka na krásné mládí/
Někdy je čas kdy musíš říci sbohem
Vím že tě musím nechat jít
Ale já vím kdekoli jdeš
Ty nikdy nebudeš daleko
Protože jako světlo jasné hvězdy
Ty budeš zářit v mém životě
Chystáš se být ta pravá
Zde v mém srdci
To je tam kde ty jsi
Ty jsi se mnou
Zde v mém srdci
Žádná vzdálenost nás nemůže rozdělit,
dokud jsi v mém srdci
Věřím v lásku
My všichni potřebujeme někoho na povídání,
potřebujeme rameno na vyplakání
Zavolej mě, budu stát vedle
My všichni potřebujeme trochu lásky...
docela málo lásky
kousek štěstí a kousek lásky
Sbohem, má lásko, sbohem,
a na shledanou.
Dokavaď si mě budeš pamatovat,
nikdy nebudu příliš daleko.
Sbohem, má lásko,
vždy budu říkat pravdu.
Tak si mě drž ve snech...
dokud se k tobě nevrátím lásko.