Pikaso1

Miluj mě tak, jak to děláváš Ty jsi jediná věc, které se chci dotýkat. Tak miluj mě tak, jak to děláváš Dotýkej se mě tak, jak to děláváš, Tak dotýkej se mě tak, jak to děláváš. Na co jěště čekáš?

Vrať se a zůstaň Nenechávej mě úplně samotného chci tě navždy po celý zbytek mého života Chci tě protože každým okamžikem myslím na Tebe Ale zdá se, že není nic, nic, co můžu udělat Jestli existuje něco, co bych mohl říct a udělat. Přivést tě zpět jednoho dne. Budeš vždy jediná celý zbytek mého života. Lásko vrať se mi...

Všude je něco kouzelného. Slunce ve Tvých očích, horko ve Tvých vlasech. Zdá se, že mne svět nenávidí protože jsem tady A já nechci být sama, ano potřebuji přítele, aby mě potěšil… Nestát tady sama jako kůl v plotě. Podívej, jak tu stojím ... Potřebuji přítele, ano potřebuji přítele Aby mě potěšil, nebýt tak osamělá. Podívej, jak tu stojím samotná sama…ŽIVOT JE BÁJEČNÝ

Loučím se s tmou, už vím, lásko má, už vím, zbloudil jsem, dám na tvůj půvab svůj hřích a ty mi odpustíš, co já jen vím. … byl jsem slaboch a šel a ted' sklízím, co v touze jsem sel... Loučím se s tmou, už vím, lásko má, už vím, zbloudil jsem, dám na tvůj půvab svůj hřích a ty mi odpustíš, co já jen vím.

Jen tak ležím a dívám se na nebe, S květinou v ruce, zrcadlem před sebou, Tiše ležím a myslím na tebe, Někde uvnitř toužím být s tebou. Vím, nemělo by to takhle být, Sama sobě začínám si lát, Už měla bych přestat snít, A stále si do očí lhát. Žárlím na každou, co s tebou je, To není normální, vždyť nejsi můj, Nikdy jsi mi nepatřil, v tom to je, Nemohu na tebe zavolat: „Stůj!“. Vidím před sebou tvou tvář, Dokážu si vybavit tvé rty, I v tvých hnědých očích zář, A vlasy které máš jen ty. V uších mi zní tvůj hlas, Hluboký a jasný čistý smích, Celá se uvnitř chvěju zas, I když mám pocit, že je to hřích. Tak proč na tebe stále myslím. /Poezie/

Vidím před sebou tvou tvář, Dokážu si vybavit tvé rty, v uších mi zní tvůj hlas. Hluboký a jasný čistý smích. Celá se uvnitř chvěju zas, I když mám pocit, že je to hřích. Tak proč na tebe stále myslím... Doufala jsem, že odnese to čas, Teď vidím, že se opět mýlím, Do mých snů vstupuješ zas. V nich sevřeš mě v náručí, atvé rty se dotknou mých. Tvé obětí bezpečí mi zaručí, Srdce mi naplní šťastný smích. Snažíš se dotknout mé tváře. A zachytit můj pohled sklopený. Mé srdce bije jako srdce lháře. Je to vězeň žaláří obklopený. Náhle strašně blízko mě stojíš, Pohlédneš mi do očí a zeptáš se, „Řekni mi, čeho se bojíš?“, Ale to jsou jen pouhé sny, Nikdy nebudeš blízko mě stát, Ani trávit se mnou své dny, Ty se mě nikdy nebudeš dotýkat. Naše rty se nikdy nesetkají, A ruce se nikdy nespojí, Tvá ústa se mě nikdy nezeptají, A mé srdce se nikdy nezahojí.../Poezie/

Nic není skutečné Ve světě iluzí vidíš jen to, co cítíš.

Když už z lásky nezbyde nic někde jinde se srdce zas spojí zbudou vzpomínky možná nic víc ať jsou hezký a nejenom zlý...