Prázdná ulice, prázdný dům.
Jsem sám, pokoje se zmenšují. Divím se, kde jsou ty
dny, které jsme prožili, písničky, které jsme spolu zpívali.
A všechna má láska, já vytrvám v ní navždy…
Dosáhnu lásky, která se zdá být tak daleko.
Tak říkám malou modlitbu A doufám, že mé sny mě vezmou tam, Kde nebe je modré,
abych Tě viděl ještě jednou… má lásko.
Držet Tě v náruči, Slibovat Ti mou lásku,
říkat Ti ze srdce, že jsi všechno na co myslím a co mám…Má lásko...
Jsem zamilovaná a navždy budu
...je mi smutno,
má lásko,
když otočím se a vím,
že tebe tam nenajdu,
je mi teskno,
když tě chci obejmout a vidím,
že je to jen stín, který vrhá ani nevím co,
říkám si,
proč pláčeš,
než zjistím, že ty slzy patří mi,
chci se tě dotknou,
schoulit ve tvé náruči,
i když vím, že je to jen deka, která mé tělo objímá,
mé rty tě chtějí horoucně líbat
a já je tisknu mezi zuby až krvácí,
vždyť vím,
že ty ty polibky neucítíš,
chybíš mi,
lásenko moje,
moc mi chybíš.../poezie/
jsem zamilovaná a navždy budu
Já vím, co ti schází, vše po čem toužíš, ti dám… Schoulená, tak bezbranná, spíš v mém náručí. Cítím tvůj dech, už jsi v bezpečí, v bezpečí Schoulená, tak bezbranná, spíš v mém náručí. jsem strážce tvých cest, přístavem v bezvětří. . .
Jestli mě někdy opustíš, lásko
neexistuje nic co by mě mohlo spasit
když budu bez tebe…
Přinesu všechny oběti, které Tě snad udrží po mém boku,
a odradí Tě od odchodu z těchto dveří.
Jestli-že o Tebe přijdu lásko,
již nikdy nebude obloha jasná.
Jestli-že o Tebe přijdu lásko,
mé oči budou plné smutku, když odejdeš
Každý den z nich bude pršet, pršet…
Již nikdy nebude obloha jasná
jestli-že o Tebe přijdu, lásko...
Mé oči budou plné smutku,
každý den do konce mého života…