Miriam-rose

Když padá na tě svět, když života tvůj den skomírá a chřadne, na poušti jak vadne, tak seber všechny síly a s lehkostí víly, nad všechno se vznes. Leť přes hory, les. Tam kde slunce svítí a kde roste kvítí. Kde je klid tak veliký, že cinkají i špendlíky. Tam od světa si pauzu dej a jen s ptáky se mu směj. Měj se ale napozoru, až navrátíš se zpátky domů, nikomu nic nesmíš říct, Máš však také štěstí, neb, našels ten pravý démant, můžeš zase spát, svůj sen si nechat zdát! Krásný sluníčkový den přeji milá Miriam

Ach hochu hochu kde tě mám, bys objal malou vílu, ach hochu kde tě mám... Toužím koukat do očí tvých vím, že spíš ve snech mne zříš, Osud je osud, Na rozcestí cest hledej jenom tu co chceš-li nechat se vejít do svých snů … Krásný večer milá Miriam