Miriam-rose

Prohlížím si tvé fotky vzpomínám, na přání, sny, touhy,noci se sny byly dlouhý o lásce, svobodě, touze jaks mne líbalas dlouze. Bylo pozdní ráno, vítr, řídká oblaka. Celé týdny bylas se mnou u řeky, kde jsme se náhodou potkali. Bylo horko, hřálo ještě letní slunce a voda teplá tak se koupali. Naše hra očí zase končila polibkem, ale před večerem zatáhlo se a hromy práskaly oblohou. Sotva jsme doběhli domů se smíchem sušili věci. A když po čaji setmělo se jako když zatáhneš oponu zůstali spolu poprvé sami. Na nebi žádné hvězdy, spánek se nám vyhýbal. To ráno bylo krásné, leželi tiše vedle sebe, kolem nás jenom my a čisté nebe. Dnes zůstaly jen vzpomínky, malé jako kamínky./Malá poezie/ vzpomínek 11 let Krásný večer milá Miriam