Les-ben

Světem vládnou protiklady.Lidé silně emotivně prožívají lásku a nenávist.K nenávisti musíme mít důvod. Skutečný, falešný nebo smyšlený.Malicherný nebo vážný. Láska důvod nemá. Láska buď je nebo není.

V roce 1915 se narodila pouliční zpěvačce dcera Edith Giovanna Gassion. Životní osud k ní nebyl laskavý, ale přes mnohé útrapy a osobní neštěstí se stala světoznámou zpěvačkou, která zemřela na celkové vyčerpání organismu na Francouzské riviéře 10.října l963 ve 47 letech.Rozloučila se s ní spousta lidí, i když církev pro její způsob života jí odmítla uspořádat církevní pohřeb...... Touha po jejím zpěvu, jejím hlase ale přetrvávala.Začaly se objevovat zpěvačky toužící ji následovat.Dvě z nich měly naději, ale jen jedna se dokázala prosadit.Mireille Mathieu.Pro ty, kteří si rádi poslechnou L´Hymne a lˇamour v jejím podání předkládám dvě ukázky. Jednu, kdy už byla šansoniérkou na výsluní a nádhernou ženou (prosím, zaposlouchejte se do jejího úžasného pařížského "chrčivého" rrrrr....), druhou, kdy byla vycházející hvězdičkou. //youtube.com/watch?v=JCixV4btzTc //youtube.com/watch?v=Hbmt9RWDg_0 Ve druhé nahrávce jí bylo dvacet let a působila velmi skromným dojmem. Dost podobným tomu, kterým působila mladá Edith Piaf (Piaf je umělecké jméno, které se vžilo, protože ji trvale ten, kdo ji angažoval z ulice do svého baru nazýval piaf - vrabčák). Mireille Mathieu se blíží sedmdesátce, stále vystupuje s velkým úspěchem.

Setkali jste se s někým, kdo nikdy nemá pocit hanby, že skoro nic neví? No možná ano, ale spíše ne. Nic proti tomu, ostatně něco nevědět nemusí v nás vyvolávat nepříjemné myšlenky podobné studu. Hanbou je něco jiného! Hanbou je nechtít se nic naučit......Ostatně učit bychom se měli všichni bez ohledu na to co už umíme. Možností je neuvěřitelně mnoho.......i když kniha je přece jen kniha. (Ostatně podle Plinia není žádná kniha tak zlá, aby v něčem nemohla být k užitku.)