L-Natali

Měsíc

Po prohýřené noci šel bledý Měsíc spát.

Jitřenka svůdná marně jej chtěla zdržovat.

Z obláčku růžového kývala sladce.

Hej Měsíčku, mládenečku, tak příliš nespěchej,

čeká tě v bouři tvá panímáma Zem,

na sklenku pěnivého zajdi si ještě sem.

 

Měsíc se otřásl, protáhl obličej,

ne, nechci moje milá,

dnes už mě pokoj dej.

Noc v krčmě u Vodnáře jsem pobyl,

žel ó žel, své stříbro veškeré do větru rozházel.

Tam byli kamarádi, Perun je všechny sper,

falešné karty přinesl ten lotr Jupiter.

A Merkur s bradavicí, Mars hulán zarudlý,

ty oko se mnou hráli a věru neschudli.

 

Kde jaký tulák noční po širém nebi byl,

ten přišel a ten hýřil a za mé stříbro pil.

A zpívala nám k tomu vyhaslá Kometa,

vařící grog tam pila, babice prokletá.

Buď sbohem, hlava bolí, už blízko, blízko den,

po dlouhé cestě klopýtám unaven.

Vím, panímáma Země už jde mi naproti,

ta mračí se a chmuří a hromem rachotí.

A nešel ani domů,za temné mraky šel,

a v mateřídoušce, kde tam, celý den proležel...

Kapka naděje

Kdyby měla láska
oblohu a zem,
věřila by v štěstí,
a že kvete ?
Jen?

Sešla by se ve dvou
stulila se tam,
pomohla by něze odolávat tmám ?

Pomohla by zašeptat:
„ Víš Ty, o čem sním ?“
Zaznělo by naproti ?
"Tuším, tedy vím…"

Vločka

 

Jak bílá ledová vločka

si na tvůj nosík počká

Ta slůvka něžná poletují

jak vločky sníh malují

 

I když je venku mráz

sluníčko tu bude zas

I když venku vítr fučí

kožíšek teplý ti pučí

Taková je prostě zima

chladivá meluzína

Ale slova hřejivá když do očí se podívá.

Vodopád lásky

Láska je jako tekoucí voda,

můžeš ji vidět, ale nikdy ji nechytíš.

Můžeš se z ní napít, ale stejně opět budeš mít žízeň.

Láska není něco co přijde v jediném okamžiku

a hned zase zmizí.

Láska je pocit, který v tobě přebývá a hoří.

Nemůžeš ten oheň uhasit,

musíš se mu postavit vstříc a svoje srdce potěšit.

Láska je jako diamant zasazený v pevné skále,

když ho vytáhneš, budeš celý život zkoumat jeho vnitřní krásu.

Pravá láska je,

když se tomu druhému podíváš do očí

a pocítíš žár i v té největší bouři.

Lásku není snadné pochopit, láska se musí prožít!

Vždyť špetka lásky je víc než vodopád zlata!