zabicka

Když Bůh stvořil zemi, poznal, že něco tu není, i stvořil muže a aby nebyl tak sám, řekl:

Já ženu ti dám. Rozhlíží se v daleké kraje, však představa ženy mu vzdálená je. Sedí a plácá, s hlínou si hraje,

při tom se rozhlíží v široké kraje. Musí být krásná jak ty vrcholky hor, mít v sobě půvab z lučních květů,

mít v sobě dravost divokých vod. Večer se blíží, už se i stmívá, na svoje dílo Pán se zálibně dívá. Že je ta pravá, Pán to už tuší,

ještě ji pohladil a vdechl duši. Od těch dob žena je pro muže to pravé, přítulné, milé a hlavně hravé.......

Někdy se však stane, že žena přeroste muži přes hlavu......přeji hezký den

...