trastr77

Kráčíš nočním parkem.Blikající lampa co pamatuje lepší časy , vytváří kužel světla co osvětluje starou lavičku s vyrytými reliéfi a písmeny začátečních jmen schovávajících se v namalovaných srdcí .Letní teplá noc ti nedala abys jako každý večer byla sama doma a jako by tě táhlo něco ven .. ten pocit že musíš jít právě sem ikdyž v noci sama ven nechodíš .Velký strom co jako by obímal toto místo kde sedělo nespočet milenců.Jen kdyby ta lavička mohla mluvit .Zažila radost , smích , ale i pláč a žal .Seznámení a rozchody , polibky a obětí , nenávist co změní se ve chvíly.Kráčíš pomalu a s každým krokem se ti vrací vzpominky právě na toto místo .I ty jsi tu kdysi namalovala srdíčko kde jsi ztvrdila lásku s někým který se časem někam vytratil .Je to už tak dávno, tak moc dávno.Snad osud chtěl aby ses zas vrátila do města z kterého jsi před lety odešla za svím osudem , který už skončil a zbyly jen vzpominky a bolest v srdci .Děti už se sem nastěhovat nechtěli , už mají svůj svět do kterého už tak moc nepatříš .Opravdu je krásná noc , měsíc se zdá být hodně nízko.Máš zas ten samí pocit jako dřív.Jako by to bylo včera kdy jsi dostavala ty nejkrásnější polibky a obětí ... trochu se ještě po těch letech začervenala někde hluboko v srdci .Krásný pocit . Přistihla ses že se usmíváš .Hlavou ti proběhla myšlenka..holka ty jsi blázen ..co tu hledáš, čas nejde vrátit .. Na místě se otočila a rychlím krokem se vrací do světa co nikdy nechtěla žít ......