Rodiče, babičky, dědečci pozor na vánoční sazby !
1) Slibovat, že přijde Ježíšek - šíření poplašné zprávy § 357 Trestního zákona (dále jen TZ) - až 2 roky.
2) Když nebudeš poslouchat, nedostaneš nic - vydírání § 175 TZ - 6 měsíců až 4 roky.
3) Když budeš hodný, Ježíšek ti přinese ... - podplácení § 332 TZ - sazba až 2 roky.
4) Lití olova - činnost, která může způsobit újmu na zdraví - §148 TZ - odnětí svobody až na 1 rok.
5) Otevření dopisu pro Ježíška - porušení listovního tajemství - §182 TZ - až 2 roky.
6) Když vydržíš až do večera "nepapat", uvidíš zlaté prasátko - § 207 TZ - zanedbání povinné péče - trestní sazba až 2 roky.
[7. listopadu 2014 21:21] Felipe Massa:
<<< V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu - no prostě Karkulka.
Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
"Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku."
Karkulka:
"Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"
Matka:
"Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod!
Dones jí guláše aspoň půl hrnka
a bába vyskočí zas jako srnka!"
Popadla Karkulka aktovku s jídlem,
běžela lesem, jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukýnce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.
Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy jí donesly do známé chaloupky.
Karkulka:
"Co je to za fóry, tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu!"
Vlk:
"Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,
s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!
Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,
zato tvá bába byla dost tuhá!!
Karkulka:
"Tak to sis vybral kvalitní potravu!
nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?
Pozdě mě nazýváš spanilou dívenkou,
sežral jsi babičku s infekční žloutenkou!!!"
Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat blití— Felipe Massa, Včera 21:21V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu - no prostě Karkulka.
Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
"Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku."
Karkulka:
"Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"
Matka:
"Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod!
Dones jí guláše aspoň půl hrnka
a bába vyskočí zas jako srnka!"
Popadla Karkulka aktovku s jídlem,
běžela lesem, jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukýnce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.
Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy jí donesly do známé chaloupky.
Karkulka:
"Co je to za fóry, tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu!"
Vlk:
"Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,
s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!
Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,
zato tvá bába byla dost tuhá!!
Karkulka:
"Tak to sis vybral kvalitní potravu!
nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?
Pozdě mě nazýváš spanilou dívenkou,
sežral jsi babičku s infekční žloutenkou!!!"
Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat blití