smutek

Někdy mám pocit, že mé srdce má tisíc let... protože tolik emocí, které musely projít, nemohou přežít v běžném životě...

Každá bouře v našich životech, byť vypadá zlověstně a nadělá pár škod, je kryté požehnání přírody, které nám pomáhá zbavit se všeho nepotřebného a přináší nový vítr a čerstvý vzduch, který jsem už tolik potřebovali....

Věřím, že stromy mluví, a věřím, že jsou jeskyně, které vedou do podzemní říše. Vím, že existuje vnitřní moudrost ve všech věcech. Viděl jsem bytosti, které s námi spolupracují na veškerém díle. Můj svět je plný barev, radosti a zázraků.

Sobota, Saturn: Pomáhá lidem zbavit se různých návyků a dalších záležitostí. Neděle, Slunce: Bohatství, sebevědomí, vitalita, peníze, zdraví. Pondělí, Měsíc: Intuice, rodina, vztahy, změny, duchovno. Úterý, Mars Dává sílu překonat překážky, též operace a nehody. Středa, Merkur: Komunikace a přesvědčivost, je opravdu výborným pomocníkem při zkouškách. Čtvrtek, Jupiter: Pro prosperitu a blahobyt pomocí tzv. šťastné náhody, při akutním nedostatku finančních prostředků a pro spravedlnost. Pátek, Venuše: Milostná magie, harmonie, radost, romantika, vášeň, potěšení, umění a krása

Duchovní vztahy » jsou vztahy léčivé. Je třeba též zmínit, že fyzická přitažlivost není vždy způsobena karmickými lekcemi – nebo emocionální či duchovní přitažlivostí. Někdy prostě někoho potkáme, protože je součástí našeho osobního životního plánu, protože s ním máte být. Je přirozené, že vyšší síly působí tak, abychom hned z počátku nerozeznali, zda osoba, s níž nám je krásně, se kterou rezonujeme na mnoha úrovních, spadá do kategorie karmických partnerů, či je příjemnou součástí naší cesty. Charakteristikou léčivých vztahů je, že partneři se vzájemně respektují takoví, jací jsou, bez toho aniž by se snažili měnit jeden druhého. V léčivém vztahu se partneři navzájem podporují, respektují se takoví, jací jsou, nesnaží se druhého měnit. Těší se ze vzájemné společnosti, ale necítí se neklidně, zoufale či osaměle, když není druhá osoba nablízku. V takovém druhu vztahu nabízíte milovanému pochopení, podporu a povzbuzení, bez toho aniž byste se pokoušeli řešit jeho problémy. V takovém vztahu je svoboda a klid. Samozřejmě mohou existovat čas od času nějaká nedorozumění, ale emoce, které vyvolají, mají krátké trvání.Není v nich místo pro ego a pro touhu vlastnit, je tady vzájemný obdiv, úcta, respekt, uznání, soucit, empatie, láska a důvěra, jeden druhému přejí to nejlepší. Tito partneři jdou ruku v ruce duchovním rozvojem a posouvají se společně dále. V přítomnosti jeden s druhým zažívají mnoho radosti, pocitů štěstí, ale necítí se špatně nebo zoufalí a opuštění, když ten druhý není nablízku. V takovém vztahu nabízíme druhému podporu, pochopení a povzbuzení, pokud se jemu samotnému nedaří. Takového partnera neopouštíme v krizových situacích - naopak - snažíme se mu co nejvíce pomoci. Chceme pro něj to, co chce pro sebe on sám. Pomáháme mu s tím co nejvíce. Neřešíme však za něj všechny jeho problémy. I v tomto vztahu čas od času mohou vznikat nedorozumění a emoce, ale ta jsou krátkého trvání. Oba partneři jsou ochotni odpustit, je mezi nimi spojení srdcem, zranění tím druhým, pokud k němu dojde, se jich nedotýká na hluboké úrovni. Tito partneři jsou emočně nezávislí - na pocitech uznání či spokojenosti. Ani jeden nevyplňuje prázdnotu ve svém životě tím druhým, ale přidávají tomu druhému něco nového. Každý člověk, který bude naplněný láskou k sobě samému, může v tomto životě prožívat láskyplný vztah s druhou osobou. V léčivých vztazích se mohou potkávat partneři z jednoho i více minulých životů. Ale nikdy zde není karmická zátěž. Duchovní vztahy jsou založeny na vzájemném porozumění a důvěře, kdy oba partneři již dosáhli určité úrovně. I v minulých životech spolu tito partneři žili spokojeně a štastně. Mohli spolu žít jako partneři, nebo jako rodič a dítě. Mají mezi sebou nezničitelné pouto z minulých inkarnací

Nemoc je pouhým odrazem naší duše. Když není něco v pořádku uvnitř, v naší psychice – projeví se to v tělesné rovině » na fyzickém těle » bolestí - nemocí. Nemoc vzniká tam, kde je přeslechnuta duše, protože duše k nám promlouvá skrze tělo. Je to výzva » k zastavení se na své cestě, naslouchání svému nitru, výzva k pozornosti k sobě a pochopení sebe sama skrze zklidnění, uvědomění a prociťování při cestě do nitra a opětovnému nabírání sil. Nutí nás k zamyšlení nad svým dosavadním životem, chce po nás, abychom se podívali, odkud a kam kráčíme, a nalezli své místo v životě. Nemoc jako řeč duše poukazuje na to, že náš dosavadní život vyžaduje změnu, neboť jsme dosud málo zohledňovali své předurčení zakotvené v hloubce naší bytosti a přehlíželi naši duchovní podstatu. Nemoc je láska, kterou k nám promlouvá Bůh, abychom postupně dokázali naši duchovní podstatu pochopit a realizovat. Ten, kdo se nemoci postaví, prokazuje přítomnost zdravých sil ve své duši. Rezignace vůči nemoci naopak ukazuje na vyčerpání a trvalý nedostatek síly. Díváme-li se na nemoc jako na zlo, podlamuje takový postoj naši důvěru v uzdravení, a pak nám hrozí, že jí podlehneme. Každé takovéto zdánlivé zlo je nám však dáno pro mnohem vyšší cíl, kterým není nic menšího, než uzdravení naší duše.