ozzy49

Život běží jak splašený kůň, co utrhl se z ohrady, za sebou nechává radost i smutek, utíká do rajské zahrady. Chtěl bych ho chytit a zkrotit toho hřebce, on je však divoký a chytit se nechce. Mizí za obzorem, prchá mi do dálky, chci ho navlíknout na nit jak roztrhané korálky. Až budou všechny navlíklé, uzavřít tu nitku, jít do letních lučin, natrhat Ti kytku. Kopretiny žlutobílé sluníčko připomenou, ale zato chrpy modré, to je nebe nade mnou. Rudé vlčí máky zamilovanost a lásku hlásají, potom tu kytku svážu luční travou a rozběhnu se po kraji. Budu utíkat vstříc dalším dnům, vstříc lepší budoucnosti, nesplněným snům. Život prchá jak vlna v mořském příboji, je však tak krásný a žít ho za to stojí.............Vašíku hezké ráno, hezký den, prožij si svůj sen