okinawa11

Bude to dobrý...
Vyjdeme z toho s delšími vlasy a pár jich bude i bílých.
S rukama i domácnostmi svítícími čistotou.
Ve starém oblečení.
Se strachem i touhou vyjít ven.
Se strachem i touhou s někým se setkat.
Vyjdeme z toho s prázdnými kapsami a plnými spížemi.
Budeme zase umět péct chleba a neplýtvat jídlem.
Budeme si pamatovat, že lékař a zdravotní sestra si zaslouží větší potlesk než fotbalista a že dobrého učitele displej nenahradí.
A že šít roušky je někdy víc nežli šaty podle nejnovější módy.
Že technologie je důležitá, dokonce životně, použije-li se dobře, ale nebezpečná, když se myslí jen na vlastní užitek.
Vyjdeme z toho víc osamocení, ale s větší touhou být spolu.
A pochopíme, že život je krásný - když jsi naživu.
Že jsme kapky v jednom moři.
A že některé situace zvládneme jen společně.
Že dobro či zlo přichází často odkud ho čekáš nejméně.
A že být s rodinou je fajn a hníst těsto na chléb pro ty nejbližší nás naplňuje hrdostí.
Naučíme se vnímat dech svůj i ostatních, i malá zakašlání, a dívat se navzájem do očí, abychom ochránili své milované.
A respektovat druhé a základní pravidla soužití.

Brzy se uzdrav !

Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, kterou si zasloužilo..
Přestali jsme si vážit zdraví a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, že na tom nejvíc záleží..
Přestali jsme si vážit přírody a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl tak vzácný..
Přestali jsme být schopni pracovat v rodinách a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit fungovat jako rodina..
Přestali jsme si vážit starých a nemocných a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní..
Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, abychom zjistili, jak jsou nepostradatelní..
Přestali jsme mít respekt k učitelům a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si ji rodiče mohli vyzkoušet sami..
Mysleli jsme si, že si můžeme všechno koupit, být kdekoliv a s kým jsme chtěli a proto jsme dostali tuto nemoc, abychom si uvě- domili, že to není samozřejmost..
Volný čas jsme trávili v nákupních centrech, proto nám je tato nemoc zavřela, abychom pochopili, že si štěstí koupit nemůžeme..
Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled, proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása není..
Mysleli jsme si, že jsme pánem na této planetě a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás naučila větší pokoře....
Tato nemoc nám bere hodně, ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit, co je v životě nejdůležitější.
Dostali jsme nemoc na míru.... asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali....

1. Adventní neděle...