Smutně je vědět
ňevědět nic je mnohdy víc.
Rozumět zítřku
když dnešek přešel.
Snat že jsi špatnými
dvveřmi
do dneška vešel.
Otázek mnoho
odpověď žádná
Jen vládnout chce ta ruka pádná
Zanikneš v nepoznání
toužíce po poznání.
Zamkneš duši svou na závoru netoužíš o podporu.
Život podobá se voru na hladině vodní.
Den mlčky utíká ti po dni.
Rána v srdci nezarůstá
trn ten spíše dále vrůstá.
Přátelství je uzavřeno ploty
propadat se do samoty.
Co se skrývá pod škraboškou
neuzříš pod rohožkou.
Jeto jak v reji masek
Málo je opravdových lásek
přátelství na vlásku jen visí.
Ze sna straší dluhopisy
Zanikneš v nepoznání
toužíce po poznání
pravda tu není k mání.
Do deště můžeš vejít
silnici ztěžka přejít
Stavjet si vzdušné zámky v ulici
Nekázanky
Slovo započne větu tečka ji nezastaví.
Poupě se otevřelo létu,kotě s klubkem hravý.
Slovo vykouzlilo úsměv nebo dvě očka těkající
jen co tlapkou mávne,hned připoutáno k nohavici.
Věta další běží po papíru,jak to kotě hravý
jely inkoust v kalamáři,třeba papír savý.
K brku třebas pisatele však i kotě láká.
Možná lítost vzešla ze rtů
proč cestou se sehla pro tuláka.
A těm očím bránit,leč čertíci v nich hravý.
Tam inkoust v kalamáři tam tlapky neposílej.
Chvatně musím psát,ta se v klubko svíjej.
List už pln je vět co příběh vyprávějí.
V klubku kotě spící jen vousy se mu chvějí