hnedoocka

Jarunko moje nejdražší

*Horká středa od svítání*

Jaruško..Středa vstala dřív než budík, rovnou na plný výkon. Slunce se opřelo do města a řeklo: "Dneska bez milosti." Zmrzlina taje i za to může slunce, i stín hledá stín.. Lidi se šinou pomalu, jak kdyby čas měl lepidlo na podrážkách. Každý doufá, že ta lavička pod stromem je volná. Klimatizace jede na doraz, ventilátor vzdal boj, a ty se jen směješ a říkáš: "No jo, léto budiž pochvaleno." ALE DNES JEN NĚKDE U VODY!!

*Úterní večer, led a naděje*

Úterý se tiše sklonilo k městu, v oknech bliká světlo, v srdci stejné gesto. Čaj chladne na stole, ale krev ne, všichni čekáme, až puk se rozehne. Na ledě naši kluci v lví hřívě, proti javoru stojí hrdě, živě. Kanada je síla, to se ví a zná, ale česká dřešina nikdy nepadá. Brusle řežou led jak starou legendu, každá střela nese kus naší naděje. Tak pojďme křičet, ať to hokejka ví: *Do toho, Česko! My jsme při vás všichni to ví.!*

............... Moc Tě zdravím milá Jarmilko ...............