efua

Někteří lidé jsou jako hvězdy na obloze, jejich světlo k nám dosahuje i když už přestali svítit.

Dítě potřebuje pevnost, skálu, pocit bezpečí, někoho, o koho se může opřít, když to nemá, vyrostě z něj zoufalec, jako vyrostl ze mě.. po všech stránkách "vyrovnaná", stojící na vlastních, milující, věčně nespokojená a přitom absolutní zoufalej úchyl..

Vždycky mi byla jasná minulost i budoucnost, věděla jsem, co chci a jak toho dosáhnout.. ale nikdy mi není jasný, co se vlastně děje právě teď.. Past intuitivního jednání se prostě nedá jen tak překročit..

..vztahovačnost lidí ohledně nevyrovnaných součástí jejich života je smutná záležitost, ten zmatek způsobuje nedorozumění a je to škoda.. musím se naučit nelitovat.. lítost je temná horší stránka soucitu..

Chtít dobro znamená konat dobro a přát dobro a tam, kde si jej nezaslouží, pokud to má smysl, jej ukázat.. skepse znamená počítat s nejhorším a síla.. přesto jít dál..

Dárek, který si lidé vezmou nazpět, když se s Vámi rozchází, nebyl dárek, ale podfuk..

Ješitnost lidská nezná mezí :) Jj, lidí je jak sraček, člověka potkáš málokdy :)

Nemůžu už chlapskou ješitnost ani cítit.. proč taková zabedněnost a omezenost, když díky tomu přicházíme o kus přirozeného Já, s jehož odchodem přijde škatulkování.. Jsem šťastná, že patřím komu patřím :)