vzkaz od Gabrinka:
Pro kamaráda JiriHochmann.
Krásný večer Jirko, ano večer krásný, vím, že jsi již ve svém nebeském bunkru, ale vím taky, že život smrtí nekončí, ale upřímně plakala jsem a pláču, když Ti píši tento vzkaz do nebeských výšin a poznal by si, kdybych Ti lhala, moc mi scházíš |Jirko, moc, moc mi schází povídání s Tebou, moc mi schází Tvé drsné vtipy, moc mi schází Tvá hudba, Ty víš " Jsi krásnější než růže", co si mi pouštěl, moc mi schází Tvoje "dáš taky cigáro ?" pláču, protože již nemohu přijmout Tvé pozvání do cukrárny, Ty kafčo dortík, já rum u Tebe, jak si říkal " v Babišově" žily jsme pár kilometrů od sebe a já myslela, jako Ty, že bude čas, na jaře, sednout si na zahrádku a najednou není..... Sama jsem jej já část promarnila svou malicherností a hloupostí a Ty si mi podal opět ruku, kterou jsem přijala Jirko můj milý, odpusť mi to prosím... Když jsme se seznámili Jirko, říkal si mi, že mám smutné oči, já jsem se smála a posílala Ti fotku mé, s úsměvem i šílené, jen pro Tvé oči a Ty mě své, také fotky krásného koníčka Tvého, o kterém si tak poutavě vyprávěl mé neznalé a plánovali třeba letní sraz přátel a pohodových lidí... On bude Jirko, všichni se jednou potkáme na nebeském srazu, měla jsem Tě v srdci mám a budu mít navždy, měl si pravdu, mám nyní smutné oči, smutní po Tobě, Tvá Gabriela. P.S. Jirko, dáme cigáro ?
Čas nikdy neběži tak rychle aby se dalo zapomenout ...
...to,že čas rány hoji je pouhe zdani .....
Stale vzpominam a nezapomenu na tebe Jiři budeš na v našich srdcich dal ....
....je i to lito že jsi nahle odešel za duhovy most .....SBOHEM......JIRKO.....
Dnes 11.12.2024 nás v ranních hodinách opustil náš chatový kamarád. Jiříku sbohem , rádi na Tebe budeme všichni z místnosti
"Pohodové posezeni s přáteli " vzpomínat