*VZPOMÍNKA NA DĚTSTVÍ* I když to možná nemožné zdá se, vraťme se v myšlenkách na chvíli v čase. Do dob, kdy do školy chodit jsme museli, do dob, kdy všichni snít ještě uměli. Vždycky jsme rychle ze školy spěchali, úkoly nudné si poctivě napsali. A pak jsme honem spěchali ven, domů jsme chodili, když končil den. Krvavé koleno a cukr, káva, často se o té době mi zdává. Gumu jsme skákali a fotbal hráli, nebylo, čeho bychom se báli. Pokud jsme zlobili, čekal nás pásek, byli jsme hotovi z těch prvních lásek. Každému v hlavě zůstat snad musí, úžasné kouzlo té první pusy. Panenky, autíčka, to byl náš svět, proto bych chtěla vrátit čas zpět. Jen fotky, videa z té doby zbyly, opravdu krásné časy to byly.
