Bosi

//youtube.com/watch?v=tDJhUe2zpEA

//youtube.com/watch?v=QoRGgc14DQ0&feature=youtu.be

Tanec ve vločkách.

 

 

Dar nebes pro přírodu,

peřina, jenž hlásí příchod zrodu,

vločka za vločkou vytváří můj šat

a šat ač chladit by měl, touží hřát.

 

Padáš mi z nebe, dlaně otevřené mám,

v nich chytám Tebe, taješ v nich, to není klam.

Něžně mne hladíš a hebkost Tvá spaluje....

...poddávám se, tolik svádíš a tanec...ten graduje.

 

Bílá Tvoje čarokrása, líbezná a hladivá,

chtěla bych být Tvoje váza, vločkám milá, vábivá.

Z vloček voda, to by se stalo a nebyl by konec nádheře,

vodu vypít by se dalo, svěžit skráně, smočit kadeře.

 

Ve vločkách zběsile se točím a jednou zastavím se snad,

své rty do sněhu smočím a pak snad přejde hlad.

A budu syta vloček doteků, pro krásu, něhu, souznění

a bude konec srdce nařekům, zasvítí slunce do koutů sklepení.

 

Slunce, ač vločky roztaje, naplní vázu mokem svým

a vločky hebké...poznám je....zůstanou uvnitř i s tancem kouzelným.

Dívám se k nebi....vločka padá, své ruce vztáhnu směrem tím.

Buď mine mne, nebo spadne ráda a možná čekat budu....kolik zim ?

 

Padá.....

Tančím....

 

A.S.Puškin

Taťánin dopis Oněginovi

„Já píši vám - co mohu více? 
Co ještě mohu dodati? 
Teď vím, že máte právo sice 
mne pohrdáním trestati, 
leč ještě věřím, nešťastnice, 
že mne váš milosrdný soud 
nemůže přece zavrhnout.

Já nejdřív mlčeti jsem chtěla; 
a věřte: nebyl byste znal 
nikdy můj ostýchavý žal, 
kdybych jen stín naděje měla, 
že třeba jednou za týden 
vás u nás na vsi uzřím jen, 
abych vám slůvko mohla říci
a v duchu vaši tvář a hlas, 
než znovu navštívíte nás,
dnem nocí abych mohla stříci... 
Však řekli, že jste samotář. 
Že na vsi nudíte se, víme. 
A my... z nás věru nejde zář, 
třebaže ze srdce vás ctíme.

Proč jenom, proč jste přišel k nám?
Já v žalu opuštěné vsi té
bych neznala vás, jak vás znám,
ba ani žal, jejž pochopíte.
Mé zármutky, v tmách duše skryté,
by smířil čas, pak (kdož to ví?)
bych zadala se mužovi
a byla mu i věrnou ženou 
i ctnostnou matkou usmířenou.

 Jiného?... Ne již. V světě ráda 
nikoho nemohu mít já. 
Tak si to prozřetelnost žádá... 
Tak chtějí nebesa: Jsem tvá. 
Můj celý život mi tě slíbil, 
tys musel, musel přijíti. 
Tys ten, jenž Bohem seslán mi byl 
až do hrobu mě chrániti... 
Byls vidinou mých nočních snění, 
už drahý mi, když nezřený, 
tvůj zrak mě mučil plameny, 
tvůj hlas zněl v touhy rozeznění 
— a nebyl to jen sen — jak zvon!
 Jen vstoupil jsi, už jsem tě znala, 
a ztrnulá jsem, tvář mi vzplála, 
hlas nitra řekl mi: Toť on ! 
Och, ano... Já tě slýchávala, 
tys tiše se mnou rozmlouval, 
když chudákům jsem pomáhala 
i když jsem v prosbách klekávala 
za zmatené své duše žal. 
Zda tys to, přízraku můj milý, 
se do světnice v oné chvíli 
průzračnou nocí nesnesl,
nepostál tiše nad pelestí?
A slova naděje a štěstí
zdas v útěchu mi nehlesl?
Kdo jsi? Můj anděl ochranitel?
Či úskočný můj pokušitel?
Viď, zbavíš mě mých zmatků těch?
Snad je to klam, jenž svými stíny
v mou nezkušenou duši leh!
A mně je souzen osud jiný...
Děj se, co děj! Já osud svůj
dnes do rukou tvých svěřuji ti.
Modlím se k tobě: Při mně stůj,
mé slzy v dlaně tvé se řítí...
A uvaž: já zde sama jsem,
a nikdo mi tu rady nedá.
A musím zahynouti, běda,
i se svým němým úžasem.
I čekám tě. Přijď, vytoužený.
Buď lásku najevo mi dej,
či těžké sny mé zpřetrhej,
ať stihne mě trest zasloužený!

I končím! Hrůzno mi číst psaní... 
Já studem, strachy umírám... 
Však vím, že vaše čest mě chrání, 
a směle svěřuji se vám..."

Kremaci myšlenek jsem vyhlásila,

v zármutku, nevíře je Tvá síla.

A když dotknou se sklenky vína Tvoje ústa,

mysli na krajinu co byla a už je pustá.

Jsme blázni co nestačí jim " mít jen rád"

a v touze chtít se jeden druhému oddávat,

louku celou pošlapali hned....tak malý najednou je svět,

kde hledat se už není sil....Osude, proč tohle jsi nevěštil ?

A stejně. Když zavírám oči své a vše mi pod víčkama proběhne,

Ty úsměv mi dáš i v téhle době.....

                                                   .....jsi ve mě a možná i já v Tobě....

A zůstaneme ve své hrdopyščí bublině, se stopama chuti po víně,

tak trošku v sobě....cizí ale.....

                                          ......Klepals a já řekla " dále".......

Krásno je všude kolem nás,

krásno je slyšet Tvůj hlas, 

krásno s letmým dotekem,

krásno, kdy chceš Ty mě,

            já Tebe....jeden druhého chcem.

 

Tradice, jenž naše činy ctí,

prochází našimi bolestmi......

Pak kradmo mizí hrdá dáma,

je jí jedno, čí to byla strana.

 

Nechci ležet na otomanu křivd svých,

nechci se utápět v nocích bezesných.

Chci krásno co tváře naše skrývá....

mám e jen kuličky dvě....jedna černá

                                     a druhá bílá.......

       

přátelstwí - Obrázky, citáty na profil Lide.cz
Nabízíme čištění koberců moderní technikou. Nabízíme inteligentní elektroinstalace pro Váš dům.

Ani nevím ,zda jsem ti kdy řekla ,že jsem vděčná osudu ,že mi tě dovolil potkat na mé cestě.Jsi neskutečně laskavý a hodný člověk. Jsi moje zázemí moje jistota ,můj přítel ,moje rodina. Neexistují slova k vyjádření všeho.A kruciš když chci být jednou rozněžnělá a otevřená svým pocitům mohla bys ztlumit svoje zvukování :)) Mám tě ráda. A děkuju ,že jsi.