oldiesbroucek

*

  ♥    Pouze vítr ví, moudré slunce zná

Písničky o větru, docela jemné a srdíčkové.
I ta Japonečka Rjoko Hirosue o něm zpívá.

Ale větší vítr my, broučkové, nemáme rádi. To pak
nemůžeme létat a musíme chodit pěšky, hmmm...

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Krásný víkend přeji všem, foukejte si s Foxíkem... 

*

*

  ♥    Skvělí řečtí rodáci

Nana Mouskouri, jejíž La Paloma je, myslím, nejkrásnější na světě.
Demis Roussos a neodolatelně srdíčková Goodbye, My Love, Goodbye
a Vicky Leandros s Aprés Toi, vítěznou skladbou Eurosongu 1972.

Pak opět Demis Roussos o krásné paní z Arkádie
a na závěr Nana Mouskouri a Athéňané s miloučkým provedením
oscarové písně Děti z Pirea.

To vše s mocinky pěknými obrázky, no nádhera!

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Od oldies broučka, pro krásnou májovou neděli... 

*

*

  ♥    Sváteční koncert s Desiré Capaldo

Pět vážnějších skladeb moderní klasiky v podání
italské pop-operní zpěvačky Desiré Capaldo.

Poslední ukázka je z pietního aktu k uctění památky
obětí teroristických útoků z 11. září 2001.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Krásný umělecký zážitek přeje oldies brouček...  

*

*

  ♥    Písničky májové, zamilované a mocinky pěkné

No, nejsou všechny úplně přesně májové, ale zaláskované
a nádherné určitě, melodií i textem. A obrázky taky, že?

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Krásný májový čas přeje oldies brouček... 

*

*

Koncert pro velikonoční neděli - Písně dávných staletí

Některé z těchto skladeb pocházejí ze středověku. Jiné byly zkomponovány
ve století dvacátém, avšak upraveny v klasickém stylu.

V provedení s dobovými kostýmy je umělecký zážitek dokonalý.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Radostné a požehnané Velikonoce přeji všem... 

*

*

Tradiční velkopáteční Va Pensiero

Utrpení, smutek, ale i naděje a posléze nový život. To vše, byť
v odlišných podobách, nacházíme ve velikonočním Ježíšově příběhu
a také v o šest století starším dějství o babylónském otroctví Židů
a jejich propuštění na svobodu.

Leč stejné atributy nalezneme i v osudu Giuseppe Verdiho.
Poté, co prožil nezměrnou rodinnou tragédii, ztratil sílu
i touhu dále komponovat.

Dostal však novou šanci v podobě libreta pojednávajícího
právě o onom babylónském zajetí. Upoutal do jímavý text árie
Va Pensiero, Zpěv židovských otroků:

Spěj vzpomínko, spěj na křídlech zlatých,
spěj jen přes pole, lesy a skály,
k zlatým věžím, jenž v slunci vždy plály,
tam, kde posvátný náš domov jest...

Složil neskutečně krásnou melodii, od níž pak budoval dál onu 
nádhernou operu - Nabucco.
   
♥ ♥ ♥

K již tradičnímu Va Pensieru tentokrát přidávám nejznámější,
nejkrásnější, byť převelice smutnou árii z muzikálu Evita v podání
holandské zpěvačky Suzan Erens a orchestru Andrého Rieu.

*

* 

    ♥    Sny mládí po kapsách

Srdíčkové písničky Pavlínky Filipovské a Waldemara Matušky ze 60. let.
Mocinky se mi líbí třeba ta o koníčkovi, jak pádí a zůstane stát.
Anebo o čápovi, co má za mořem dům!

Já, brouček, tááákle daleko nedoletím. Tak mám jen malý domeček
u nás na skalce, kousek od poštovní chaloupky.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Krásný víkend přeji všem... 

*

*

  ♥    Connie Talbot: Malinká a veliká

Jako maličká byla trochu veselejší než teď, že? 
Jak zpívají Golden Kids: "Každý ví, časy se mění."

Prostě každá doba má své. Ale hlásek má pořád skvělý!

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Přidávám krásné broučičí pozdravení... 

*

*

  ♥    Poslední sníh

Pohádka pro malé i velké

Po Novém roce napadly spousty sněhu. Zdravuška Danuška, malá lesní panenka,
chodila na procházky lesem a hrála na Panovu flétnu stromům i všem tvorečkům,
kteří zatím neulehli k zimnímu spánku. Jenže čas plynul dál a najednou byla zima u konce.

Toho rána vyšla Danuška z poštovní chaloupky a zamířila pěšinkou vzhůru. V kufříku
si vezla novou zásilku obvazů a léků. A hned v první zátočině cesty spatřila berušku
Izabelušku a broučka Foxíka. Stáli tam ve svých teplých poštovních uniformách a smutně,
se slzami na krajíčku, koukali na poslední kopeček sněhu, který se dosud ukrýval slunečním
paprskům za výstupkem skály. V síle toho okamžiku všichni zapomněli na pozdrav.

"Copak vy dva," začala panenka, "celou zimu jste mi vyprávěli, jak se převelice těšíte
na jaro, a teď se rozpláčete kvůli trošce sněhu?"

"My máme taková měkká broučičí srdíčka, víš? Je nám vždycky líto, když něco končí,"
vysvětlovala Izabeluška. 

"Nesmíte být takoví. Jen tvorečků vám má být líto, když se jim něco zlého děje.
Ale teď se radujte, jaro je za dveřmi!"

Brouček s beruškou se už zatvářili veseleji, ale Foxík přesto ukázal na ten 'cukrový'
kopeček a zeptal se: "Co s ním bude, Danuško?"

"Co by bylo, broučku. Rozpustí se a vsákne do půdy. Část odteče bystřinkou do větší řeky
a tak pořád dál až do moře. Pak se vypaří do mraků, ty vítr někam zanese a ony
zase spadnou jako déšť a v zimě jako sníh. Říká se tomu 'koloběh vody v přírodě'.
Mám o tom krásnou obrázkovou knížku, měli byste si ji přečíst!"

Ti dva se konečně usmáli. "Ještěže tě máme, Danuško," řekli oba zaráz, jakoby
to měli nacvičené, a dlouze se zahleděli do panenčiných nádherných modrých očí,
o kterých Foxík říká, že jsou nejkrásnější v celém Velikém lese. "

Pak se ale rychle rozloučili, popřáli si hezký den a pospíchali každý za svou prací.
Danuška pěšinkou vzhůru a beruška s broučkem zase dolů, do poštovní chaloupky.
Za chvíli dorazí dostavník od Západního kopce a jistě přiveze nové dopisy
a balíčky, které bude potřeba roznést. 

I ten poslední kopeček sněhu se dnes vydá na svoji pouť, jak předpověděla Danuška.
Vsákne do země a část odteče bystřinkou, pak velkou řekou a nakonec dospěje až do moře.
Voda v něm, a to už Foxík dobře ví, je převelice slaná. Třeba i tisíckrát víc než ty jeho
malé broučičí slzy... 

* * * * * * *

¨

*

  ♥    Věra Špinarová

Začátkem jara před osmi lety odešla do pěveckého nebe,
ale její nádherné písničky s námi zůstávají.

Jejím hlasem zaznívají melodie pocházející od hvězd první velikosti:
Demis Roussos, Ennio Morricone, Pussycat, ABBA...

Posílám šestici těch, které mě, broučka, nejvíc pohladí po duši.

♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥

Tak tedy poslouchejme a vzpomínejme... 

*