*
Jen samé štěstí
Rok rychle ubíhal, byl už jeho poslední den a pořádná zima nikde.
V pravé poledne dorazil k poštovní chaloupce dostavník ve směru na Severní kopec.
Beruška Izabeluška a brouček Foxík naložili krabici s posledními zásilkami a narychlo
přidali psaníčko od včelky, co chodí vždycky na silvestra za pět minut dvanáct.
Pak všichni tři, jak už mají ve zvyku, tomu dostavníku čile zamávali.
Foxík s Izabeluškou se vrátili do chaloupky, zamkli vchod
a pospíchali do kuchyně, kde už Hanka s Danuškou dokončovaly všelijaké
sladké, slané, sýrové či všelijaké jiné pochoutky na oslavu Nového roku.
Pak si uvařili višňový čajíček, pustili se do těch dobrot
a Filípek přinesl hrací skříňku se dvěma válečky.
"Pustíš tu novoroční, že?" vyzvídala Izabeluška. "Ale která je ta druhá?"
Filípek se jen tajemně usmál, vložil do skříňky druhý váleček a zatočil klikou.
Do vzduchu se rozlétla nádherná melodie a brouček s beruškou vykřikli skoro naráz:
"To je přece ta naše písnička, ta naše... nejkrásnější na světě!"
♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥ ♥
"Kéž by příští rok byl šťastnější než tenhle," vzdychla si Danuška.
"Musíme se pomodlit k našemu Bílému andílkovi, aby byl," přimlouval se Foxík.
"Ano, ano, bratránku," dodala Izabeluška,
"ať přinese jen samé štěstí nám, tvorečkům z Velikého lesa,
i všem lidem na celém světě!"
*
*
Kouzlo tajemství
Zas jsou tu Vánoce, ty nejkrásnější svátky.
Bez sněhu, bez ledu k nám vrátily se zpátky.
Zas je tu vše, co děti mají rády,
vůně jehličí, kouzlo tajemství a chuť čokolády.
Užij si v pokoji šťastné ty chvíle.
A příští Vánoce? Snad budou bílé…
♣ ♣ ♣
Mocinky radostné prožití vánočních svátků Tobě i všem Tvým zlatíčkům
přeje brouček Foxík
*
*