-
Hodně štěstí, zdraví, lásky,
též spoustu radosti z obrázků i písniček.
To vše Ti do nového roku přeje kdo?
No přece Foxíček...
_________________________________________________________________________________
KRÁSNĚ NA SVĚTĚ
Nastal silvestr, ale pořádná zima ne a ne přijít. Dostavníky stále jezdily a v poštovní chaloupce měli
otevřeno až do pravého poledne.
Na poslední chvíli vešla včelička. Hezky pozdravila a podala Foxíkovi úhledně nadepsanou obálku
se dvěma penízky. Brouček na psaníčko nalepil známku, pečlivě otisknul razítko a přidal ho do
krabice se zásilkami na Severní kopec.
Včelka ale neodlétla. Vyčkala na příjezd poštovního dostavníku a pozorovala, jak do něj Foxík
s Izabeluškou nakládají krabice s dopisy a balíčky. A když se dostavník zase rozjel, včelička za ním
oběma ručkama něžně mávala. Loučila se s tím psaníčkem tak dojemně, až se brouček s beruškou
málem rozplakali.
„Asi ho posílá někomu, koho má mocinky ráda," zašeptala Izabeluška. "Já myslím, bratránku, že
dokud si my, tvorečkové z Velikého lesa, budeme takhle hezky psát, bude nám krásně na světě.“
Foxík s úsměvem přikývnul: „Ano, ano, sestřenko, docela krásně. A nejen po celý příští rok!“
*
Co to ten brouček zase posílá?
To nemá něco adventního?
Aha, na Zlatou neděli Zlaté střevíčky!
___________________________________________________
K tomu krásné pozdravení z poštovní chaloupky...
Srdíčkové melodie stříbrného plátna
(z filmů Krb bez ohně, Noční motýl a Muži nestárnou).
Za povšimnutí stojí i skvělý herecký výkon Zity Kabátové,
když naslouchá nečekanému vyznání Jana Pivce.
________________________________________________________
Od Foxíčka, pro Tvůj krásný víkend...
Bez dlaně tvé je ruka má suchá jak poušť a pustá. Tvá cesta z města vedla dál, vítr ví své, kouř stopy svál. Vrátil jsem lásku, jak si přál vítr, co s písní mou si hrál. Loudá se prašnou cestou dál, vím, co čas dávno větrem svál.
* * * * * * *
Pouze vítr ví, moudré slunce zná, ptáci hloubaví, láska líbezná.
Napoví mi půl a co dál? To pouze vítr ví, jen slunce zná.
____________________________________
Romantické písničky z Foxíkovy krabičky
(o tom, co jen vítr ví).
Pro Tvůj krásný víkend...
Jitka Molavcová a Alena Tichá:
Krásné něžné písničky z Foxíkovy krabičky
(docela na slzičky).
K tomu pěkné víkendové pozdravení...
-
Hodně štěstí, zdraví, lásky,
též spoustu radosti z obrázků i písniček.
To vše Ti do nového roku přeje kdo?
No přece Foxíček...
_________________________________________________________________________________
-
KRÁSNĚ NA SVĚTĚ
Nastal silvestr, ale pořádná zima ne a ne přijít. Dostavníky stále jezdily a v poštovní chaloupce měli
otevřeno až do pravého poledne.
Na poslední chvíli vešla včelička. Hezky pozdravila a podala Foxíkovi úhledně nadepsanou obálku
se dvěma penízky. Brouček na psaníčko nalepil známku, pečlivě otisknul razítko a přidal ho do
krabice se zásilkami na Severní kopec.
Včelka ale neodlétla. Vyčkala na příjezd poštovního dostavníku a pozorovala, jak do něj Foxík
s Izabeluškou nakládají krabice s dopisy a balíčky. A když se dostavník zase rozjel, včelička za ním
oběma ručkama něžně mávala. Loučila se s tím psaníčkem tak dojemně, až se brouček s beruškou
málem rozplakali.
„Asi ho posílá někomu, koho má mocinky ráda," zašeptala Izabeluška. "Já myslím, bratránku, že
dokud si my, tvorečkové z Velikého lesa, budeme takhle hezky psát, bude nám krásně na světě.“
Foxík s úsměvem přikývnul: „Ano, ano, sestřenko, docela krásně. A nejen po celý příští rok!“
-