biglebovski

Floor Jansen a Tarja Turunen duet? Tak to fakt můžu.

V rouchu světla přišla ke mně. Jako by to bylo dnes. Byl jsem tak mladý. Styděl jsem se. Ale přece jsem toho nikdy nelitoval. Volala slova do mé tváře. Jazyk posypán chtíčem. Nerozuměl jsem jen její řeči. Nelitoval jsem toho. Oh, ničeho, zhola ničeho. Oh, ničeho jsem nelitoval. Když jsem opustil její kůži. Krvácelo v Paříži jaro. Neznal jsem své tělo. Pohled tak stydlivý. Ukázala mi ho na světle. Nelitoval jsem toho. Rty často prodané tak jemně. A stále se hýbající. Když jsem opustil její ústa. Začal jsem mrznout. Volala slova do mé tváře. Jazyk posypán chtíčem. Nerozuměl jsem jen její řeči. Nelitoval jsem toho. Oh, ničeho, zhola ničeho. Oh, ničeho jsem nelitoval. Když jsem opustil její kůži. Krvácelo v Paříži jaro. Šepot padl mi do klína. A vyvolal pěkný zvuk. Mluvil hodně, neřekl nic. A cítil se dobře. Volala slova do mé tváře. A hluboce se prohnula. Nerozuměl jsem jen její řeči. Nelitoval jsem toho. Oh, ničeho, zhola ničeho. Oh, ničeho jsem nelitoval. Když jsem opustil její kůži. Krvácelo v Paříži jaro. V Paříži. Když jsem opustil její kůži. Krvácelo v Paříži jaro. V Paříži . Když jsem opustil její kůži. Krvácelo v Paříži jaro.