má růže kvete, má růže spí.Má růže píchá, má růže ví.Co může vědět? Co může znát? Že nechci brečet, že nechci se smát. Růže - symbol lásky a daru,jak písmo bolesti a žalu.Jen trny ostře ji střeží,chci ji utrhnout jen stěží. Jen tiše trnu, když beru její květ,však růže bez trnů nezdobí svět.Má růže roste, už našla svůj cíl,růže je víla všech víl..
Jsi kristalova studanka ve stinu kapradin.Jsi letni vlhky vanek,co ochladi. Jsi jitrenka na nebi zarici,jsi kapka rosy,co me rty osvezi. Jsi princezna v zahrade pohadek,budme uz bez hadek. Jsi zizen,kterou neuhasim,Jsi hlad,ktery neukojim,a stejne o te velmi stojim. Jsi ranni mlha,ktera s usvitem se vytrati,kdyz se probudim a ty tu nejsi vílo. Jsi zlaty dest uz z dalky vonici,jsi nadeje,co silu dava, jsi ma laska,ktera ve mne navzdy zustava.PROSTE JS
Všude je ticho a já mám strach. Je to veliký strach, který se nedá překonat. Mám strach, že už nikdy neuslyším Tvůj hlas a neuvidím Tvůj obličej. Strach, který je tichý a přesto řve a drásá ve mě každý nerv. Řve a křičí a děsí mě všude, všude, kde nejsi Ty, kde jsem jen já, strach a ticho.I když jsi tam a já tady, i když nejsme dohromady, ve svém srdci mám Tě stále, myslím na Tě neustále.Miláčku, viděla jsi tu krásnou nekonečnou duhu? Je jako naše láska. Chybíš mi, miláčku, chybí mi tvé obětí a tvé polibky, jsi tak daleko a mé srdce po Tobě stůně jako malé slůně. Tolik mi chybíš