Na chvíli mít tu moc zvládnout pár zázraků,
napsal bych pro Tebe červánkem do mraků,
že tebe miluji, vryl bych do nebe,
ať všichni vidí, že žiji jen pro Tebe.
Večer bych pohrál si s tou hvězdnou oblohou,
poskládal jen pár hvězd v souhvězdí nás obou.
Slunce bych sebral a tiskl ho v ruce,
pak vrátil ho zpátky, však ve tvaru srdce.
I dešti bych poručil, jen pro Tebe, z lásky,
aby Tě nesmočil, jen hladil Tvé vlásky.
To vše bych, lásko má, udělal pro Tebe,
však neumím zázraky, dávám Ti jen sebe…