Ottik

pátek...

Přeji klidný den.....

Ottiku...

Ottiku...

čtvrtek...

Doktor si ještě cosi zapisuje, tak vyzve pacienta, aby si zatím odložil. Ten za plentou dlouze cosi kutí, pak vykoukne:

„Nemáte prosím ramínka na sako a košili?” „Jo, vemte si tam na věšáku.” Za chvíli pacient vykoukne opět:

„A neměl byste, prosím, ještě ramínko s takovým tím šprinclíkem, víte na kalhoty, puky, chápete?”

„Jo, jedno tam je, ale, chlape, dělejte, mám plnou čekárnu…” Za chvíli: „Já si tady půjčím židli… víte… trenýrky, ponožky… hezky složit…”

„Jasně! Promiňte, spěchám…” Za chvíli: „Nemáte nějaké staré noviny?” „Proboha, na co?” „Do bot. Že by se ten pot… víte… zatím vysál…”

„Jo, vemte si je tam na polici, ale prosím vás už opravdu dělejte…” Pacient konečně předstoupí před lékaře v rouše Adamově.

„Tak co vás trápí?” „Víte, já nevím, jak bych vám to… ono je to takové choulostivé… prostě… já mám… jedno varle… o trochu větší a… o trochu… níž.”

Lékař na pacienta vytřeští oči: „Proboha, chlape! To máme všichni!” „Já vím, ale víte… ono to… vypadá tak… nepořádně…”

 Před víkendem se dáme do úklidu......ale nemusíte ten pořádek přehánět....

přeji hezký den 

Ottiku ...