*VĚTY A VĚTNÉ EKVIVALENTY* Copak dělá větu větou? Pozor, je to léčka! Jako první napadla by někoho z vás tečka. Bystří žáci jistě ale mají správný úsudek, větu větou dělá vždycky jen a pouze přísudek. Když i podmět určit můžeš, co to asi znamená? Odpověď je velmi lehká – je to věta dvojčlenná. Nemusí být vyjádřený, někde skrýt se smí, tak například: _Udrželi naše tajemství._ Pokud podmět nikde není, pozor je tu změna! tato věta nazývá se věta jednočlenná. Prší, sněží, silně mrzne a blízko se blýská, z těchto vět se podmět vážně jenom těžko získá. I v češtině existují různé experimenty, bez přísudku jde o pouhé větné ekvivalenty. Ahoj, kámo! Hodně štěstí! Tam přísudek není, tady není potřeba dlouhé přemýšlení. ---
*Na dobrou noc*
Hvězdy svítí, noc už je, den se tiše ukládá ke spánku. Zavři oči, sny tě vezmou na tu nejhezčí procházku.