Na vesnici, v její kráse opatřete sobě prase. Krmte šlichtou, bramborami, a jinými dobrotami, servírujte mu, co máte,
i to, co vy nepapáte, protože vám prase zbaští i to, co vy s velkou záští na talíři necháváte.
Baští páté přes deváté a pak v nedlouhém jen čase ze selátka máte prase. Prase velké jako hrom čeká pak životní zlom
– zabijačka se mu říká. a byť prase chrochtá, kvíká, stačí šupa do palice a už máte jitrnice, jelita, prejt, špek a tak.
Upřete však teď svůj zrak na maso, jež je tu k mání. Radostné to podívání. Nakrájejte, šup do mouky,
v níž nemáte míti brouky, pak do vejce šlehaného, do rohlíku strouhaného a na olej na pánvičku. Za chvíli již, za chviličku…
Řízek na světě je hned. A s řízkem je hezčí svět........dobrou chuť
Medik na praxi se ptá na jednoho pacienta: „Pane doktore, a co se s tím dá dělat?” „Vůbec nic, mladíku,”
odvětí lékař. „Ale to mu nesmíte říct, kdo vám dá při každé příležitosti pět tisíc korun...”
Kandidátce lékařských věd je u zkoušky předložena kostra s otázkou: „Jaké bylo v té kostře pohlaví?” „Mužské.”
„Také občas,” dí zkoušející.......i s lékaři je někdy veselo.....přeji hezký den
Závěrečné zkoušky na medicíně. Zkoušející před vybráním písemných prací studentům:
„A taháky nevyhazujte. Až se stanete praktickými lékaři, určitě se vám budou nejméně prvních pět let hodit.”
Když Bůh stvořil zemi, poznal, že něco tu není, i stvořil muže a aby nebyl tak sám, řekl:
Já ženu ti dám. Rozhlíží se v daleké kraje, však představa ženy mu vzdálená je. Sedí a plácá, s hlínou si hraje,
při tom se rozhlíží v široké kraje. Musí být krásná jak ty vrcholky hor, mít v sobě půvab z lučních květů,
mít v sobě dravost divokých vod. Večer se blíží, už se i stmívá, na svoje dílo Pán se zálibně dívá. Že je ta pravá, Pán to už tuší,
ještě ji pohladil a vdechl duši. Od těch dob žena je pro muže to pravé, přítulné, milé a hlavně hravé.......
Někdy se však stane, že žena přeroste muži přes hlavu......přeji hezký den